Každý čtvrtý občan Evropské unie v aktivním věku někdy spáchal jeden z nových smrtelných hříchů: vzal si nelegální drogu. S pravděpodobností hraničící s jistotou to bylo konopí (94 procent ze všech lidí v EU, kteří někdy vyzkoušeli drogy, kouřilo „trávu“), případně kokain (vyzkoušelo ho 19 procent uživatelů drog) nebo extázi (mělo ji necelých 15 procent uživatelů drog). Podle církve se oněch zhruba 88 milionů lidí může smažit v ohni pekelném, neb požili látky, jež „oslabují mysl a zatemňují inteligenci“. Česko je z tohoto pohledu přímo „rájem“ hříšníků se zatemněným mozkem.
V celosvětovém průzkumu indexu neřesti sestaveném před čtyřmi lety jsme se v kategorii celkové spotřeby drog mezi dospělými umístili na krásném druhém místě za Spojenými státy. Pro chudší je tu pervitin, pro bohatší kokain, který pořídíte za 3000 korun za gram. Jak hříšná a nebezpečná pro člověka i společnost může konzumace drog být, je otázkou míry a také osobnosti člověka. Znám úspěšného byznysmena, který pravidelně kouří trávu a nemůže si její účinky na svou mysl vynachválit. Znám také slušného mládence, který z ničeho nic spadl do drogové závislosti a začal okrádat vlastní rodinu.
S omezením drog roste jejich cena i distribuce
Drogy mají jistě v mnohém špatný vliv na zdraví a chování lidí, to však není to největší zlo, jež je s nimi spojeno. Příklad drog jasně ukazuje, že někdy boj proti hříchu páchá větší zlo než hřích samotný. Válka proti drogám, kterou svět vede, je totiž z podstaty věci marná, a dokonce škodlivá. Ztrácejí se v ní zbytečně miliardy dolarů a stovky tisíc životů. Jakmile totiž stát nabídku drog omezí, stoupne jejich cena a zároveň riziko jejich distribuce. To k drogám přirozeně přitáhne kastu nemorálních lidí, kteří se nebojí porušovat zákony a podstupovat riziko a zároveň touží po velkých penězích. A těch se v drogách točí opravdu hodně.
Střízlivé odhady maloobchodního objemu trhu s nelegálními drogami v EU hovoří o částce kolem 24 miliard eur ročně. Celosvětově pak jde o daleko více peněz: ročně odhadem o 435 miliard dolarů. Kvůli takovým penězům se mnoha lidem vyplatí páchat zločin a bojovat o to, aby si na drogovém trhu urvali co největší podíl. Mimochodem v Mexiku si jen od roku 2007 vyžádala válka drogových gangů na 164 tisíc mrtvých lidí.
Paradoxně nejlepším způsobem, jak vyhrát válku proti drogám, je ukončit ji okamžitým mírem. Drogy zlegalizovat. Drogové kartely to oslabí, stát získá kontrolu nad kvalitou drog, čímž zamezí zbytečným úmrtím, a konečně na tom vydělá i státní pokladna. Dobře to bylo vidět, když čtyři americké státy před lety zlegalizovaly prodej marihuany. Okamžitě klesl nelegální dovoz z Mexika - mexická armáda zabavila v roce 2014 o třetinu méně konopí než o rok dříve. Zároveň státy získaly nemalé příjmy ze zdanění prodeje legální marihuany. Colorado jej zlegalizovalo v roce 2014 a za první rok vydělalo na daních z prodeje kolem 76 milionů dolarů, loni dokonce 135 milionů dolarů. Někdy se zkrátka proti hříchu bojovat nevyplatí.
