Stalo by se tak poprvé od listopadu 2012, kdy je ve snaze pomoci ekonomice snížila k nule. Nemalá část trhu přitom očekává, že se tak ve čtvrtek skutečně stane.
Čtvrtina Čechů splácí dřív. Banky se rvou o každého klienta, úroky jsou nízko |
„Bankovní rada ČNB dala na zasedání koncem června jasně najevo, že se v souladu se svou prognózou chystá zvýšit úrokové sazby. A prognóza předpokládá růst sazeb pro letošní třetí čtvrtletí,“ říká například Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
Že se zvýšením sazeb nebude ČNB příliš otálet, si myslí i Jakub Seidler z ING Bank či Marek Dřímal z Komerční banky.
„Všechno k tomu směřuje: inflace je nad dvěma procenty, kde by měla zůstat i příští rok, ekonomika prudce roste, stejně jako mzdy, poptávka po českém exportu je silná. A centrální banka zároveň varuje před neblahými tendencemi na trhu nemovitostí, kde by zvýšení sazeb mohlo začít situaci ochlazovat,“ říká Dřímal s dovětkem, že v závěru roku očekává ještě jedno zvýšení sazeb.
„Ekonomika by dle našeho názoru snesla mírně razantnější růst sazeb, ČNB však bude chtít být opatrná, aby to nevedlo k příliš velkému posílení koruny,“ předpokládá Seidler.
Hypotéky i státní dluh
Změnu by mohli pocítit spotřebitelé na vyšší ceně hypoték a na druhé straně na lepším úročení úspor. V neposlední řadě by mohl mít růst sazeb vliv i na financování státního dluhu.
Temnou sazbu Libor už banky ohýbat nebudou. Končí, hledá se ‚spolehlivá alternativa‘ |
Ministerstvo financí totiž v posledních letech sázelo na cenné papíry s krátkou dobou splatnosti, většinou do jednoho roku. U nich bylo schopno docílit záporného úroku, tedy si za půjčování peněz nechat dokonce platit.
Před přílišným spoléháním se na krátkodobé financování ale před časem varovala i ratingová agentura S&P a pozastavil se nad tím i Mezinárodní měnový fond.
Od srpna do listopadu bude muset stát splatit krátkodobé půjčky přibližně za 240 miliard korun a půjčit si znovu. Se zvýšením sazeb ČNB se ale může stát, že se nové dluhopisy prodraží. Záležet bude na tom, jestli investoři budou chtít české státní cenné papíry znovu nakoupit.
Otřese se česká měna?
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by Česku státní dluh zdražil, kdyby ztratili zájem spekulanti, kteří dluhopisy kupovali kvůli sázce na korunu. Navíc by se tím na trh dostalo velké množství korun, což by mělo za následek masivní oslabení tuzemské měny.
Zvýšit sazby by tak mohla ČNB právě proto, aby udržela zájem spekulativních investorů. „Růst úrokových sazeb v srpnu může být preventivní snaha oslabit možný odchod mnoha investorů z koruny poté, co jim vláda proplatí desítky miliard korun,“ říká Michal Skořepa, analytik České spořitelny.
Pokud by ale vyšší sazby přilákaly velký zájem investorů, mohou úroky krátkodobých dluhopisů naopak klesnout dokonce opět až do záporných hodnot.
„Růst sazeb ČNB sice bude náklady financování státu postupně zvyšovat. Na druhou stranu může očekávání jejich postupného růstu a posílení koruny udržet zájem o tuzemské státní papíry a tlačit tak jejich výnos níže,“ vysvětluje Seidler.
Inflace stále ukrojí víc
Případný růst sazeb by pak alespoň trochu potěšil majitele spořicích účtů, kteří by se po letech mohli dočkat lepšího úročení.
„Ano, mělo by se to stát. Nicméně nečekám velkou pružnost bank. Růst bude malý a pozvolný,“ říká například šéf poradenské společnosti Chytrý Honza Jiří Paták. Podle Horské bude ale i nadále platit, že inflace ukrojí z vkladů víc, než vydělají.
Podražit by mohly hypotéky, ale jen zvolna. Banky jsou pod velkým konkurenčním tlakem a bojují o každého klienta.
„Jde především o signál trhu, neboť tempo růstu sazeb ČNB neočekávám silné. Úroková marže je především v letošním roce pod velkým tlakem a toto by mohla být příležitost začít sazby zvedat. Proti ale bude působit silná konkurence a především soupeření největších bank o tržní podíly,“ říká Libor Ostatek z poradenské společnosti Golem Finance.
Srpnový růst sazeb však zdaleka není hotovou záležitostí. „Kvůli posilování koruny – dost výrazně vůči dolaru – z posledních týdnů a opatrnému postoji Evropské centrální banky může bankovní rada své rozhodnutí zvýšit sazby ještě odložit. Zásadní bude pro její rozhodování nová inflační prognóza a rizika spojená s jejím naplněním,“ říká Horská.
