O těch druhých se mnohem víc diskutuje. Ministerstvo práce totiž plánuje v brzké době změny u zhruba třetiny z 11 těchto sociálních dávek. Podobu a pravidla vyplácení chce upravit u dvou z nich – příspěvku a doplatku na bydlení. U dalších dvou podpor navrhuje zvýšení. Týkat by se mělo příspěvku na živobytí a rodičovského příspěvku. Právě ten aktuálně budí největší emoce, i když v rámci Evropy patří k nejvelkorysejším.
Rodičovský příspěvek
Celkově u nás mohou rodiče vyčerpat částku 220 tisíc korun. Na rodičovské dovolené přitom mohou být až do čtyř let věku dítěte. Ale také nemusí. Od roku 2008 totiž byla zavedena třírychlostní rodičovská – tedy možnost zůstat doma dva, tři nebo čtyři roky a pobírat 11 400, 7600 nebo 3800 korun. Od loňska se pak rodiče mohou rozhodnout pro ještě kratší rodičovskou s vyšším měsíčním příspěvkem – až 70 procent základu příjmu.
Od příštího roku by se pak celková suma měla zvednout na 300 tisíc korun. Původní záměr byl zvýšit ji všem rodičům. V lednu se ale podle ministryně práce Jany Maláčové situace změnila kvůli zpomalování ekonomiky a potřebě státu začít šetřit. Do hry se tak dostala minimalistická varianta, 300 tisíc korun by mohli čerpat jen rodiče dětí narozených od ledna 2020. Jak to nakonec dopadne, není zatím ale jasné. Znovu by se ve sněmovně o rodičovské mělo jednat v květnu. Projednávat by se měla i poslanecká novela, podle níž by rodiče měli mít možnost na dítě vyčerpat celou dávku. Nyní se totiž po narození dalšího potomka čerpání zastaví a začíná se od začátku u dalšího příspěvku. Dodejme, že na rodičovský příspěvek mají nárok všichni rodiče bez rozdílu.
Přídavek na dítě a porodné
Na rozdíl od jiných dávek, které se odvíjí od příjmů, a jsou tedy určeny jen pro nízkopříjmové rodiny. I když ani ty na ně v současnosti často nedosáhnou. Životní minimum se totiž nezměnilo od roku 2012. Návrh ministryně Maláčové na jeho zvýšení (a také zvýšení existenčního minima) od letošního ledna neprošel.
Takovou dávkou je porodné, které má jednorázově přispět na náklady související s narozením pouze prvního a druhého dítěte. Nárok na porodné má jen rodina s příjmem do 2,7násobku životního minima. Například rodina dvou rodičů musí mít čistý příjem maximálně do 20 817 korun měsíčně, aby jí na první dítě porodné náleželo. Rodina dvou rodičů a dítěte ve věku do šesti let pak musí mít čistý příjem do 25 512 korun měsíčně, aby jí náleželo porodné na druhé dítě.
Také na přídavek na dítě, což je pravidelná měsíční dávka, vzniká nárok jen nezaopatřenému dítěti (až do 26 let, pokud studuje) v rodině s příjmem do 2,7násobku životního minima rodiny. Například rodina dvou rodičů a dvou dětí ve věku pět a sedm let musí mít čistý měsíční příjem maximálně do 26 595 korun, aby jí přídavek na děti náležel. V současnosti tuto dávku podle údajů MPSV pobírá jen zhruba 12 procent nezaopatřených dětí. Příspěvek na bydlení (měsíční dávka) je pak určen pro rodiny, které vynakládají na své přiměřené bydlení v kolaudovaných bytech více než jednu třetinu příjmů. Loni jeho výše činila průměrně 3478 korun měsíčně.
Úřad práce vyplácí i další dávky, ty ale primárně cílí na jiné příjemce. Pokud si nejste jistí, můžete se obrátit na jeho call centrum. „Zájemci tu získají informace i o sociálních dávkách, způsobech, jak o ně žádat, jak vyplnit příslušné žádosti, a v neposlední řadě o zákonných podmínkách nutných pro jejich získání,“ říká Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce. Operátoři call centra jsou lidem k dispozici denně na telefonním čísle 844 844 803. Dotazy je možné posílat i písemně na e-mail callcentrum@mpsv.cz.
Druhou kategorií dávek jsou, jak již bylo zmíněno, pojistné dávky. Nárok na ně vzniká pouze těm, kdo jsou slovy zákona účastni nemocenského pojištění.
Dávky z nemocenského pojištění
„Zaměstnancům se z nemocenského pojištění vyplácí šest druhů dávek: nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství a otcovská,“ vyjmenovává Jana Buraňová, tisková mluvčí ČSSZ. Osoby samostatně výdělečně činné, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění, pak mají nárok na nemocenské, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a otcovskou, doplnila Buraňová. Všechny tyto dávky vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Nárok na ně ale není automatický. Aby OSSZ příslušnou dávku vyplatila, musí být splněny zákonné podmínky.
Peněžitou pomoc v mateřství, tzv. mateřskou, dostávají maminky po dobu 28 týdnů (resp. 37 týdnů u vícerčat).
Mateřská není automaticky
Tato dávka se začíná vyplácet osm až šest týdnů před očekávaným datem porodu, termín si volí maminka sama. Její výše se odvíjí od výdělků, které žena měla v době před porodem. „Činí sedmdesát procent denního vyměřovacího základu,“ vysvětluje Jana Buraňová.
Hlavní podmínkou pro to, aby žena měla nárok na výplatu dávky, je účast na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou alespoň po dobu 270 dnů. U OSVČ k tomu platí podmínka mít alespoň 180 dnů nemocenského pojištění z titulu OSVČ v období jednoho roku před odchodem na mateřskou. Zcela bez peněz ovšem nezůstanou ani ženy, kterým nárok na mateřskou vůbec nevznikne. Hned po narození potomka budou dostávat rodičovský příspěvek. Týkat se to může například podnikatelek, které si neplatí nemocenské pojištění. Stejně tak třeba studentky, která by porodila v průběhu studia.
Vyplácí se i otcovská
Novopečení tatínci mohou čerpat dávku otcovské poporodní péče, tzv. otcovskou. „Krátkodobá dávka umožňuje tatínkům zůstat v prvních týdnech po porodu doma a pomáhat tak mamince s péčí o novorozence,“ řekla Jana Buraňová. Termín nástupu na otcovskou dovolenou si tatínek určí sám v období do konce šestého týdne ode dne narození dítěte (tj. den narození miminka + 41 dnů).
Výplata dávky náleží za dobu sedmi kalendářních dnů, nelze ji čerpat přerušovaně. Výše je 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.
Za určitých podmínek pak mohou tatínkové namísto maminek pobírat mateřskou. Péči o miminko však může převzít otec nejdříve po šestinedělí. Když děti odrostou a jsou nemocné, mohou rodiče (ale jen zaměstnanci) čerpat ošetřovné, a to nejvýše po dobu devíti kalendářních dnů, až do výše 60 procent denního vyměřovacího základu.
