Už teď zlevnila zimní dovolená lyžařům, kteří se chystají na vlastní pěst do Alp. Pětidenní skipas v rakouské oblasti Ski Amadé, která zahrnuje asi 760 kilometrů sjezdovek, vyjde čtyřčlennou rodinu s dvěma dětmi na 762 eur, tedy při kurzu 25,2 koruny za euro na 19 202 korun. Loni 11. února, kdy byl kurz nejslabší – 25,835 koruny za euro – by při dnešních cenách zaplatila tatáž rodina skoro o pět set korun více. Logicky ušetří i na jídle nebo ubytování.
Dohoda o brexitu pomohla koruně, daří se rovněž i euru |
„Koruna by sice měla být letos silnější, nicméně vzhledem k její překoupenosti z dob kurzového závazku centrální banky nepředpokládám její výraznější posilování,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.
Díky silnější koruně mohou zákazníci ušetřit při nákupech v zahraničních e-shopech. Nelze ale očekávat, že by na současné krátkodobé výraznější posílení, které trvá od Vánoc, reagovaly například cestovní kanceláře, které mají zájezdy nakoupené dlouhodobě dopředu, či obchody prodávající zboží z dovozu.
Na druhou stranu posilující kurz nepříjemně překvapil tuzemské vývozce. „Některé firmy to již mohly pocítit,“ připouští mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. „Jedná se ale jen o krátké období, takže stížnosti zatím neevidujeme. Řada firem je navíc zajištěna nebo například čerpají úvěry přímo v eurech,“ doplnil zástupce firem.
Je rovněž otázkou, kam se kurz v nejbližších dnech a týdnech ještě pohne. Od dubna 2017, kdy Česká národní banka přestala korunu držet uměle na uzdě a dala jí volnost, tuzemská měna posílila nejvíce v únoru roku 2018, kdy kurz krátce dosáhl 25,125 koruny za euro.
„Magická“ pětadvacítka
Analytici prolomení rekordu nevylučují. „Je jasné, že česká koruna se veze na příznivém globálním sentimentu. Pokud ten se neobrátí, může v nejbližších týdnech nejprve atakovat post-intervenční maxima a potom eventuálně i psychologickou hranici v okolí 25 korun,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria.
„Globální sentiment je ovšem vrtkavý a řada událostí, jako například druhá fáze obchodní dohody mezi Čínou a USA, americké prezidentské volby či vyjednávání o obchodní dohodě se Spojeným královstvím, může v průběhu roku náladu investorů zhoršit,“ doplňuje.
„Propad kurzu pod dvacetipětikorunovou hranici je představitelný, nepředpokládáme ale jeho udržení. K obratu mohou přispět jak probuzení některého z globálních rizik, která teď spí, tak horší čísla z české ekonomiky,“ uvádí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Pokud by se skutečně koruna dostala pod tuto hranici, stojí podle něj za to vyměnit peníze i na další dovolené. „Cestovky ale kvůli tomuto mikropohybu koruny zlevňovat nebudou,“ doplnil Sobíšek.
Ani další experti si nicméně nemyslí, že by zdržení se koruny poblíž kurzu 25 korun za euro mělo mít nějaké dlouhodobé trvání. „Současné posilování koruny je podle našeho názoru neudržitelné. Trhy věří v uklidnění sporů mezi USA a zbytkem světa, v uklidnění konfliktu na Blízkém východě či v hladké dojednání konečné podoby pobrexitových vztahů Spojeného království se zbytkem světa. Tento optimismus je podle našeho názoru předčasný. Zmíněná rizika nejsou zdaleka smetena ze stolu a předstihové ukazatele se ještě rozcházejí v hodnocení budoucího vývoje ekonomik eurozóny a USA,“ říká Helena Horská, šéfka analytického týmu Raiffeisenbank.
Poplatky, dohoda a inflace
Proč vůbec koruna od Vánoc posiluje? Příčin je patrně hned několik. „Jedním možným vysvětlením je poptávka investorů do koruny poté, co přinejmenším část svého korunového portfolia přesunuli do eur během prosince, aby se vyhnuli bankovním poplatkům za velké vklady k poslednímu dni roku.
Banky tyto poplatky uvalují s cílem snížit objem vkladů, ze kterých se jim následně počítají příspěvky do fondu na řešení případných budoucích krizí v českém bankovním sektoru,“ vysvětluje analytik České spořitelny Michal Skořepa. Koruna těží rovněž z lepší nálady na trhu po dosažení dohody mezi USA a Čínou.
Dalším důvodem jsou pak v pondělí zveřejněná čísla nečekaně vysoké prosincové inflace. „Růst inflace ve spojení se zmírněním některých zahraničních rizik vrátil do hry potenciální růst sazeb ČNB. Zatímco doposud byl trh ohledně možného zvýšení sazeb ze strany ČNB spíše skeptický, po vyšší prosincové inflaci se vnímaná pravděpodobnost růstu sazeb v příštím půl roce zvýšila na téměř 50 procent,“ uzavírá Jakub Seidler z ING.
