Sídliště. | foto: Lidové noviny
PŘEČTĚTE SI DALŠÍ DÍLY PREMIOVÉHO SERIÁLU PENÍZE OD STÁTU |
Jsme-li majitelé, v katastru nemovitostí figuruje naše jméno. Všechny výdaje na zařízení i opravu bytu nebo domu si hradíme ze svého. Se svým majetkem si však můžeme do určité míry dělat, co chceme. Přihlásit si sem k trvalému pobytu kohokoli, kdo se nám zamane, či byt pronajímat (což už je podnikání a vztahují se na to s tím spojená pravidla).
Majitelé bytů nebo domů v osobním vlastnictví jsou často jen „papíroví milionáři“. Co když v chátrajícím domečku zděděném po babičce bydlí osamělý otec v invalidním důchodu se třemi dětmi? Žádá tedy o příspěvek nebo doplatek na bydlení? Má se o to vůbec pokoušet? Ano, pokud má trvalý pobyt v místě, kde je zaregistrován na úřadu práce. Jen musí počítat s individuálním posuzováním své situace. Musí se připravit i na případné otázky, zda nemůže pokoj ve svém domě pronajmout, či zda neexistuje varianta, že by si polepšil prodejem domu…
Majitel pronajme za určitých finančních podmínek svůj majetek. To je třeba případ obce, která vlastní a přiděluje (pro)nájemní byty, protože se tak snaží nalákat chybějící stomatology, pediatry či učitele.
Na jaké příspěvky mají nárok rodiny s dětmi? Roli hraje i příjem domácnosti |
(Pro)nájemníci v obecních bytech často prožijí třeba celý život. Když si plní své povinnosti, jsou velmi obtížně vystěhovatelní. Byty ale nemohou svobodně prodávat nebo měnit. Potřebují k tomu souhlas majitele. Po jejich smrti byt nepřechází na dědice.
Obyvatelé nájemních bytů si – splní-li všechny podmínky – mohou zažádat o příspěvek nebo doplatek na byt.
KOLIK ČINÍ PODPORA?Tříčlenná domácnost ■ Jan a Eva nejsou manželé. Žijí spolu rok a půl a vychovávají společně Evinu šestiletou dceru Emmu z prvního manželství. Bydlí v nájemním bytě v Sokolově, městě s 15 tisíci obyvateli. Životní minimum této rodiny vychází na 7710 Kč. Měsíční příjem domácnosti je momentálně kvůli koronavirové krizi 12 tisíc. Náklady na bydlení spolykají 8600 tisíc. Dvojice si zažádala o příspěvek na bydlení, měla by dostávat 5000 Kč. Čtyřčlenná rodina ■ Petr, Petra, pětiletá Mia a třináctiletý Sebastián žijí v nájemní bytě v Praze, Jejich životní minimum vychází na 11 990 Kč. Matka pracovala před koronavirovou krizí jako průvodkyně turistů, otec byl číšník v hotelu. Měsíční příjem domácnosti spadl momentálně na 25 tisíc. Náklady na bydlení v dvoupokojovém tvoří 15 600 Kč. Rodina má v tuto chvíli nárok na příspěvek na bydlení 6850 Kč. Maminka s dítětem ■ Kamila zůstala sama s pětiletým synem Kryštofem. Po rozvodu se přestěhovala z Českých Budějovic do vsi u Bechyně. Může zde bydlet v domku zděděném po prarodičích. Její životní minimum vychází na 4880 Kč. Od jarní vlny koronavirové pandemie marně shání trvalé zaměstnání. Kvůli pětiletému synovi nemůže dojíždět a na vsi je její šance na uplatnění mizivá. Měsíční příjem její domácnosti je momentálně osm tisíc. Náklady na bydlení si z této částky odkrojí 4600 korun. Kamile byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši 4029 Kč. |
Specifickým případem je hypotéka. Po uzavření hypoteční smlouvy jste majiteli bytu. Zapíšete se na katastr nemovitostí s tím, že je v něm vyznačeno zástavní právo banky. Pro vás je důležité vědět, že s hypotékou příspěvek ani doplatek na byt nikdy nedostanete.
Může tak nastat situace, že se vám deset let královsky dařilo. Spláceli jste hypotéku bance jako hodinky. Najednou (třeba kvůli koronakrizi) nemáte žádné prostředky. Úřad práce vám nepomůže, i když vám v danou chvíli zbývá sotva životní minimum. Přiznání hypotéky je totiž důkazem, že jste dostatečně schopni se o sebe postarat. Že si vás banka, než vám hypotéku přiklepla, dostatečně prověřila i v tom, že máte vymyšlen plán b, když schudnete.
Pomozme si příkladem: rozvedený Vladimír si koupil družstevní podíl a uzavřel s družstvem nájemní smlouvu (družstvo je majitel domu tedy pronajímatel). Vladimír jako nájemník se přihlásí k trvalému pobytu. S trvalým pobytem v kapse si tedy může Vladimír žádat na úřadu práce o příspěvek na bydlení. Časem si ale Vladimír našel novou partnerku, ke které se odstěhoval. Do svého družstevního bytu přijal podnájemnici, samoživitelku Jarušku s malým synem. A tady pozor! Bez souhlasu celého družstva jeho členové byty dalším osobám pronajímat nesmějí! Protože je ale Vladimír slušný muž, nechal si svůj záměr vzít si do bytu podnájemnici Jarušku schválit. Jaruška je tedy v jeho družstevním bytě legálně. Přesto jako podnájemnice se sem k trvalému pobytu přihlásit nesmí. A bez trvalého bydliště v místě, kde je zaregistrovaná na úřadu práce, příspěvek na bydlení nikdy nedostane!
Po tomto pomyslném rychlokurzu nájemních vztahů s Kateřinou Kutnohorskou z realitní kanceláře RE/MAX Diamond Group lze tedy konkrétně přejít ke dvěma sociálním dávkám, o kterých je v tomto díle řeč.
Příspěvek na bydlení je sociální dávka určená rodinám s nižšími příjmy. Ucházet se o něj na úřadu práce má smysl, pokud 30 % veškerého příjmů vaší domácnosti nestačí na pokrytí nákladů za bydlení (v Praze to je 35 %). V žádném případě to ale neznamená, že vám úřad pomůže s celým nájmem! V jedné domácnosti může o dávku žádat a čerpat ji pouze jeden její člen. Čerpání ale není nijak časově omezené. V praxi to znamená, že příspěvek na bydlení můžete žádat mnoho let, pokud stále splňujete podmínky.
Co dělat, když přijdete o práci. Úřad práce lze žádat i o příspěvek na cestování za prací nebo na přestěhování |
Které příjmy domácnosti se sčítají? Samozřejmě mzda ze zaměstnání nebo z podnikání, dále i z brigád dětí, alimenty či výživné od partnerů z předchozích vztahů, ostatní sociální dávky jako podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, důchod, „mateřská“ – peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, přídavky na děti. Také přeplatky za energie a vodu. Do výdajů se počítá nájem, částka za energie (elektřina a plyn), částka za vodu, náklady na vytápění a odvoz odpadů. Nepočítají se výdaje za internet nebo kabelovou televizi, televizní a rozhlasový poplatek, účty za pevnou linku a mobil. A jak už jsme zmiňovali, ani splátky hypotéky. Příspěvek na bydlení se vyplácí zpětně. K uznání dávky předkládáte doklady příjmů a výdajů za předcházející čtvrtletí.
Nárok na pomoc v hmotné nouzi nemá ten,■ ... kdo se nesnaží svou ekonomickou situaci zlepšit vlastním úsilím. Nepracuje, nepodniká, není v evidenci úřadu práce. ■ ... kdo sice je v databázi úřadu práce, ale nespolupracuje s ním. Bez vážných důvodů odmítá chodit na schůzky nabízených pozic, vykonávat krátkodobá zaměstnání nebo se účastnit cílených rekvalifikačních a jiných programů, které by mu zvýšily šance na pracovní uplatnění. ■ ... kdo nemá nárok na nemocenskou a pracovní neschopnost si způsobil úmyslně. ■ ... kdo podniká jako OSVČ a nepřihlásil se k nemocenskému pojištění. ■ ... kdo dostal sankci za to, že si – řečeno úřední terminologií – neplní povinnosti zákonného zástupce dítěte (například neřeší, že jeho dítě nechodí soustavně do školy). ■ ... kdo je ve vazbě či ve výkonu trestu nebo se na něj vztahuje ochranné opatření. |
K vyplněné žádosti o příspěvek na bydlení potřebujete následující doklady:
- vlastní občanský průkaz a originál nebo kopii průkazu partnera, který s vámi vede domácnost;
- rodné listy dětí do 15 let, případně kopii jejich občanského průkazu;
- od zaměstnavatele vyplněné potvrzení o výši čtvrtletního příjmu, za který příspěvek žádáte. Pokud jste v onom čtvrtletí studovali, musíte přinést potvrzení o studiu. Osoby samostatně výdělečně činné mají snad jedinou výhodu (pokud si platily všechno, co měly), že příjmy nedokládají. Stejně jako rodiče čerpající „mateřskou“ či rodičovský příspěvek;
- kopii všech dokladů o zaplacených nákladech na bydlení – složenky, faktury, účtenky, SIPO apod.;
- nájemní smlouvu nebo doklad o vlastnictví nemovitosti.
Je-li vaše rodina v natolik zoufalé situaci, že její celkový příjem nepřesahuje 1,3násobek životního minima a na pokrytí výdajů na bydlení vám nestačí ani vyplácené příspěvky na živobytí a na bydlení, můžete ještě žádat o dávku v hmotné nouzi, tzv. doplatek na bydlení.
„Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí,“ píše ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu.
K žádosti o tuto dávku předkládáte na úřadu práce stejné doklady jako u žádosti o příspěvek na bydlení. Rozdíl je v tom, že u doplatku na byt nepotřebujete trvalé bydliště v místě přiznávání dávky. Stačí ho mít kdekoliv na území ČR (například u rodičů, i když tam už dvacet let nebydlíte). U doplatku na byt nehraje roli, zda bydlíte v nájemním bytě, v azylovém domě, domově pro seniory, chráněném bydlení, chatě v zahrádkářské kolonii nebo sklepních prostorech, které ani nejsou určeny k přímému bydlení.
K žádosti potřebujete přehled výdajů a příjmů za předchozí tři kalendářní měsíce, tím získáte nárok na vyplacení na jeden měsíc. Aby tedy vyplácení stále běželo, je třeba předkládat přehled příjmů a výdajů každý měsíc.
Jsou chvíle, kdy ani dobrá vůle nestačíPro řadu lidí, kteří už z různých příčin nejsou schopni splnit podmínky stanovené úřady, se stávají poslední spásou charity a neziskové organizace. Některé charity poskytnou okamžitou pomoc. Mohou matku s dětmi okamžitě ubytovat na den, dva nebo týden a poradit jí, jak třeba získat střechu nad hlavou v azylovém domě. Některé neziskové organizace zase pomáhají s kaucemi, které jsou potřeba zaplatit pronajímateli dopředu. Organizace Patron dětí, zřizovaná nadací Sirius, se pomoci s nájmy, do nichž dohnala řadu rodin první vlna pandemie, aktivně věnovala na jaře. V čem je zakopaný pes „V rámci programu mimořádné pomoci naše organizace pomohla nájmy 67 rodinám částkou 1 179 074 Kč,“ vysvětluje provozní ředitelka organizace Svatava Poulson. „Zpracování žádostí byl ovšem docela složitý proces, jelikož do hry vstupoval další subjekt – pronajímatel. Toho jsme totiž též prověřovali a hlavně s námi musel uzavřít dohodu o zaplacení nájmu,“ dodává provozní ředitelka. Organizace se pak při prověřování všech potřebných dokladů potýkala s potížemi, kvůli kterým mnoho žádostí zamítla. Zakopaný pes se skrýval nejčastěji v tom, že žadatelé již dlužili nájemné delší dobu (organizace v rámci svého činnosti dluhy nehradí) a pronajímatelé váhali s uzavíráním dohod. Tím se proces prodlužoval. Žadatelé nebyli schopni doložit doklady o úhradě nájmu za poslední dva měsíce (buď měli dluhy, nebo platili pronajímateli nájem „načerno“ na ruku). |
Autorka pracuje v organizaci Patron dětí je spolupracovnicí LN.
