Seniorů se nejvíc dotýkají katastrofické scénáře, propadají panice. | foto: Shutterstock
PŘEČTĚTE SI DALŠÍ DÍLY PREMIOVÉHO SERIÁLU PENÍZE OD STÁTU |
Jenže znáte to, jak se průměry počítají: jeden obědvá kuře, druhý suchý krajíc chleba a v průměru měli ten den oba porci drůbeže s trochou pečiva. Ale i kdyby si na „průměrný“ důchod sáhli všichni čeští senioři, tak i ti, kteří jim závidí jistotu pravidelného příjmu od státu, musí uznat, že pro běžný život žádná sláva.
Samozřejmě, že není senior jako senior. Máme seniory cestovatele po golfových destinacích, stejně jako paní, která si zmiňované kuře dopřeje jednou za půl roku. Jsou senioři investoři a filantropové, stejně jako senioři prarodiče, kteří s průměrnými a nižšími důchody vychovávají vnoučata za vlastní děti, kterým se podivně zašmodrchal život. S žádostmi o pomoc takovýchto seniorů se setkává i charitativní organizace Patron dětí, spadající pod křídla Nadace Sirius.
Počet seniorů, kteří se cítí zabezpečeni a tvrdí, že si důchod užívají, v Česku sice stoupá, ale víc je těch, kdo s odchodem do penze chudnou. Covid navíc připravil řadu pracujících seniorů o možnost přivýdělku. I ti, kteří s ním před pandemií celkem vycházeli, teď musí víc než přísně počítat. Dá se někde „vyšťourat“ trochu pomoci, když si celý život poctivě platili daně?
O pozůstalostní důchod lze žádat i zpětněZákladní výměra výše vdovského důchodu je pro rok 2021 odklepnuta na 3550 Kč plus se přičítá pohyblivá procentuální výměra. Přesná výše pozůstalostního důchodu se počítá ze starobního důchodu nebožtíka, ať ho pobíral, či ne. Záleží na počtu let, kdy byl pojištěn (pracoval, studoval) a jeho prokázaných příjmech. Žádost lze vyřídit na správě sociálního zabezpečení náležící k vašemu místu bydliště. Pro jednoduchý jednoroční vdovský důchod si připravte občanský průkaz, oddací list a úmrtní list. Pro trvalý vdovský důchod rozhodnutí o přiznání důchodu manžela. Pokud ho zemřelý nebo zemřelá nedostávali, musíte dodat doklad, že za ně zaměstnavatel nebo stát odváděl sociální pojištění. Do chvíle, než zemřeli, se počítá zaměstnání, vojenská služba, studium, mateřství nebo registrace na úřadu práce apod. Vy sami dokládáte rozhodnutí o přiznání vašeho důchodu, pokud ho pobíráte. Dále dokládáte rodné listy dětí, případně doklad o datu osvojení dítěte. Zažádat o trvalý pozůstalostní důchod můžete i zpětně, pokud jste splnili jednu z podmínek, a to do dvou let. Nárok na vdovský důchod ztrácíte, když se znovu vdáte nebo oženíte. Za určitých podmínek můžete žádat i o pohřebné – jednorázově vyplacenou dávku, která má pokrýt náklady spojené s pohřbem. |
Stejně jako u mladých rodin a samoživitelek je největším strašákem v současnosti nájemné. Doporučením o přestěhování se do menších a levnějších bytů se nedá nic vytknout. Má to ale háček: na současném bytovém trhu je po menších bytech s „rozumným nájmem“ divoká sháňka. Navíc řada senioru nebydlí ve svém. Ne každý měl v 90. letech šanci odkoupit si obecní byt do osobního vlastnictví za zlomek tržní ceny a hypotéky nikdy nebyly a nebudou pro každého.
O příspěvku na bydlení jsme mluvili už v předchozích kapitolách v souvislosti s rodinami s dětmi. „Tato možnost se týká i starších lidí, jen o ní často nevědí,“ upozorňuje Marcela Novotná, zkušená úřednice úřadu práce jedné pražské městské části. Její jméno jsme změnili vzhledem k nepříjemným zkušenostem s agresivitou některých žadatelů, a proto respektujeme její přání zůstat v anonymitě.
Nárok na příspěvek na bydlení mají podle ministerstva práce a sociálních věcí i domácnosti seniorů, které prokážou, že 30 % jejich příjmu nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Zároveň jsou ale nižší než normativní náklady stanovené státem. Co to znamená? „Normativní náklady se liší podle typu bydlení a místa bydliště,“ upozorňuje Marcela Novotná.
Stanovené normativní náklady pro domácnost jednotlivce v nájemním bydlení ve městě nad 100 tisíc obyvatel například činí 6965 korun. V Praze vzhledem k vyšším cenám bydlení 8775 korun. O příspěvek na bydlení poté mohou žádat domácnosti, jimž na pokrytí nákladů na bydlení v Praze nestačí 35 % (ve zbytku republiky 30 %, jak už jsme uvedli) z celkových příjmů. Žádat o něj jde nejen v nájemních, ale i družstevních a vlastních bytech.
Při posuzování však počítejte s tím, že úřad práce bude zkoumat nejen důchody, ale i přivýdělky všech členů domácnosti, včetně těch, kteří jsou v bytě hlášeni k trvalému pobytu. Tedy i plat či výdělky z brigád například vnuka, který je u vás hlášen, ale bydlí u přítelkyně a vy jste ho už půl roku neviděli.
Do celkového příjmu se počítá i vdovský důchod, invalidní důchod nebo všechny příspěvky, které vám chodí na vnoučata, o něž zrovna pečujete. Údaje o příjmech domácnosti žadatel příspěvku na bydlení vyplní do úřední listiny, která se jmenuje Doklad o výši čtvrtletního příjmu.
„Pokud dostáváte pouze starobní důchod a nijak si nepřivyděláváte, jste ušetřeni spousty administrativy. Příslušné úřady si informace o vašich důchodech najdou,“ vysvětluje úřednice.
Když zaplatím za byt a nezbyde nic. Za jakých podmínek lze čerpat příspěvek na bydlení? |
Kromě doložení příjmů po vás bude úřad práce chtít i doklad o všem, co platíte a co je spojeno s bydlením: elektřina, plyn... Samozřejmě potřebujete originál nájemní smlouvy, průkaz totožnosti a vyplněnou oficiální žádost o příspěvek na bydlení se základními údaji o všech členech domácnosti. Příspěvek na bydlení se vyřizuje na kontaktním místě úřadu práce v místě vašeho trvalého bydliště.
A za jak dlouho se můžete těšit na ulehčení? Úřad práce musí vaši žádost projednat a rozhodnout o ní do 30 dnů. Doklady o výši nákladů na bydlení a o čtvrtletních příjmech budete pak předkládat každý kvartál.
Důchody se nijak závratně nevalorizují. Budete-li proto závislí jen na starobních důchodech, budete nejspíš příspěvek – pokud vám ho přiklepnou – pobírat dlouhodobě.
Pokud si žádáte také o doplatek na bydlení, jste už v opravdu velmi tíživé situaci. Tato částka pro úplně nejchudší spadá mezi takzvané dávky v hmotné nouzi (stejně jako příspěvek na živobytí a příspěvek na mimořádnou okamžitou pomoc).
Doplatek na bydlení má pomoci lidem, kterým po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení nezbývá na živobytí ani životní minimum. Jedinou výhodou je, že si o něj můžete žádat i bez trvalého bydliště: tedy když se třeba na stará kolena ocitnete v pronajatém pokojíku nebo v azylovém domě.
Téma, kterému se člověk z pověrčivosti raději vyhýbá, je pobírání vdovského důchodu. Jenže v momentě, kdy se ocitnete bez partnera a jeho příjmu, může váš smutek ještě zhoršit i finanční stres.
Bydlení v azylovém domě má své podmínky. Je třeba dodržovat řád a hledat cestu, jak se dostat z nejhoršího |
Nepředstavujte si ovšem bůhví jak vysokou rentu a ani to, že vám bude chodit od teď až do vaší smrti. Jednou z mylných představ je, že každá seniorka (protože ve vyšším věku převládají ovdovělé ženy) má vystaráno – dostává přece ke své penzi i důchod po manželovi.
Jenže zcela zásadní roli hraje, zda skutečně disponujete oddacím listem. Pokud ne, stát nezajímá, jestli jste prožili s partnerem třeba i padesát let a vzorně se o něj postarali i v době umírání. Smůlu mají i registrovaní partneři, druh s družkou nebo dvojice, která se v krizi tiše rozvedla a pak se dala znovu zase dohromady, ale už svůj vztah nikdy neposvětila úředně. Vdovský důchod je tedy vázán pouze na status manželé.
Málo se také ví, že vdovský důchod chodí těm, kteří splnili tato kritéria, pouze jeden rok. Pokud jej chtějí zájemci dostávat déle, v tom případě se tento jednoroční důchod mění na trvalý pozůstalostní důchod.
Musí však splnit řadu podmínek: ovdovělým zbývají čtyři a méně let do důchodu (počítá se to podle pravidel odchodu do důchodu pro muže, čili u žen se nepřihlíží k počtu dětí).
Na trvalý pozůstalostní důchod si dále sáhnete jako invalidní důchodce (3. stupně). Dále když (třeba jako prarodič) pečujete o nezaopatřené dítě nebo o dítě se zdravotním handicapem úředně označené jako dítě závislé na péči jiné osoby v II. až IV. stupni. Musí vám na něj ovšem chodit příspěvek na péči.
Trvalý pozůstalostní důchod vám zůstává rovněž, když se po smrti partnera staráte o vlastní nebo o jeho rodiče, kteří s vámi žijí ve společné domácnosti a jsou závislí na vaší péči v II. až IV. stupni (například se na prahu sedmdesátky staráte o devadesátileté a pobíráte na ně příspěvek na péči).
Když na péči o seniora nestačí penízeZestárneme jednou všichni. Některým závěr života zkomplikuje zhoršující se zdraví, u někoho to vrcholí závislostí na pomoci druhých. I v rodinách, kde panují dobré vztahy, nemohoucí babička nebo dědeček zamotávají dospělým dětem hlavu. Ne proto, že by se o ně nechtěli starat, ale třeba proto, že nevědí, jak to zvládnout finančně. Na tyto případy myslí příspěvek na péči. Úřednice Marcela Novotná však dopředu upozorňuje na zádrhel: „Nebudu nikomu lhát, že se k penězům dostane rychle. Získání příspěvku na péči se vyřizuje ne dny, ale týdny, někdy i měsíce!“ Následující informace tedy berte jen jako „stručný“ návod pro rychlou orientaci v dané situaci, neboť každý případ je individuální. S detaily vám poradí příslušné oddělení místního úřadu práce, kde si budete žádost vyřizovat. Podmínky získání příspěvku upravuje zákon číslo 108/2006 Sb. o sociálních službách. O tom, jestli příspěvek na péči dostanete, rozhodne krajská pobočka úřadu práce. Ta si vás proklepne, úřední řečí „provede sociální šetření“. Hodnotit bude vaše příjmy a propojí vás i vaši babičku (dědečka, prostě osobu, o kterou se chcete starat) s vlastním posudkovým lékařem. Ten prověří zdravotní stav seniorky nebo seniora a stupeň závislosti na vaší pomoci. Podle toho pak bude vypadat výše příspěvku. Zákon pak rozlišuje čtyři stupně závislosti a přiznaný stupeň rozhoduje o výši příspěvku. Velmi zjednodušeně: 1. stupeň (lehká závislost) se týká osob, které kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nedokážou bez cizí pomoci zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby. 2. stupeň (středně těžká závislost) úřad práce uzná, pokud si dotyčná osoba neporadí s pěti nebo šesti základními životními potřebami. 3. stupeň (těžká závislost) už vyžaduje nezvládnout sedm nebo osm základních životních potřeb. 4. stupeň se týká lidí, kteří si už neporadí téměř s ničím a vyžadují každodenní a celodenní pomoc, dohled nebo péči. Jakmile úřad rozhodne, že babička (dědeček) na příspěvek nárok mají, nahlašujete se jako osoba pečující o osobu blízkou. Čeká vás cesta na úřad práce a na místní pobočku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zde doložíte potřebné doklady (osobní doklady, doklad o přiznání příspěvku na péči, doklad prozrazující příbuzenský stav a případně další). Na dobu, kdy budete pečovat o seniora, získáváte tedy status osoba pečující. Stát za vás hradí zdravotní pojištění a tato doba se vám započítává na váš starobní důchod. V úředním žargonu se mu říká náhradní doba. |
Autorka pracuje v organizaci Patron dětí a je spolupracovnicí LN.
