Zároveň Brusel ukázal palec dolů protekcionismu – opatření, kdy by na dotaci dosáhl jen národní výrobce v dané zemi, a nikoli všichni stejně. Eurokomisař pro průmysl Günter Verheugen připomněl, že možné injekce pro automobilky jsou dvojí – staré a nové.
Za staré označil existující pravidla státní pomoci, jež říkají například to, že dotace z veřejné kasy investované do vědy a výzkumu firmy jsou v pořádku. Mezi nové zařadil úvěry od Evropské investiční banky v miliardách eur schválené v prosinci – a hlavně pak takzvané šrotovné.
Prémii za odložené staré auto při koupi nového zavedlo už devět zemí a podle Verheugena je dopad šrotovného „větší než očekávaný; vozový park v Evropě mládne rychleji“.
Šrotovné chvíli zvažovala také česká vláda, nakonec od něj ale ustoupila. Co je „povolené šrotovné“, vymezil eurokomisař poměrně prostě: „Nesmí diskriminovat výrobce podle jejich národní vlajky.“
Pokud je tedy prémie nabídnutá na všechna auta bez rozdílu značky a nákupčí prokáže, že dal vůz skutečně sešrotovat, a ne jej pouze dál prodal, taková podpora státu bez problémů projde. Česko takové vymezení mantinelů přivítalo.
Jak Verheugen, tak šéfka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová apelovali na zodpovědný přístup k sektoru v současné krizi. „Automobilový průmysl je strategické odvětví pro Evropu, a musí být zachráněn,“ řekl Verheugen s odkazem, že sektor dosahuje obratu 780 miliard eur ročně a dává práci 12 milionům lidí.
„Nicméně nemají se zachraňovat nezachranitelné firmy. Krize by měla vést k restrukturalizaci, k níž mělo dojít už dávno,“ pokračoval Günter Verheugen a předestřel budoucnost průmyslu.
„Buď sektor zezelená, nebo nebude vůbec,“ řekl také Verheugen v narážce na úsporné nízkoemisní vozy, na něž by se firmy podle něj měly zaměřit. Neelie Kroesová dodala, že komise dostala zatím od šesti zemí plán injekcí do automobilové výroby a prozatím neobjevila „zásadnější problém“ s představou vlád a normami o povolené pomoci.
Po tlaku Bruselu by měla i Francie stáhnout svůj požadavek, aby továrna, která dostane dotaci, nesměla poté propustit ani jednoho zaměstnance na francouzské půdě.
Právě takové zásahy přitom strážkyně europravidel označila za protekcionismus. „Protekcionismus rozhodně není to, co Evropané a evropské firmy potřebují,“ řekla Neelie Kroesová.
Oba politici pak ještě zdůraznili, že Brusel nebude předkládat žádný plán na záchranu automobilek, nebude nikoho nutit do šrotovného ani někomu radit, aby restrukturalizoval. „Tohle mají v rukou jen a jen jednotlivé vlády a podniky,“ zdůraznil Verheugen.
Za staré označil existující pravidla státní pomoci, jež říkají například to, že dotace z veřejné kasy investované do vědy a výzkumu firmy jsou v pořádku. Mezi nové zařadil úvěry od Evropské investiční banky v miliardách eur schválené v prosinci – a hlavně pak takzvané šrotovné.
Prémii za odložené staré auto při koupi nového zavedlo už devět zemí a podle Verheugena je dopad šrotovného „větší než očekávaný; vozový park v Evropě mládne rychleji“.
Šrotovné chvíli zvažovala také česká vláda, nakonec od něj ale ustoupila. Co je „povolené šrotovné“, vymezil eurokomisař poměrně prostě: „Nesmí diskriminovat výrobce podle jejich národní vlajky.“
Pokud je tedy prémie nabídnutá na všechna auta bez rozdílu značky a nákupčí prokáže, že dal vůz skutečně sešrotovat, a ne jej pouze dál prodal, taková podpora státu bez problémů projde. Česko takové vymezení mantinelů přivítalo.
Jak Verheugen, tak šéfka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová apelovali na zodpovědný přístup k sektoru v současné krizi. „Automobilový průmysl je strategické odvětví pro Evropu, a musí být zachráněn,“ řekl Verheugen s odkazem, že sektor dosahuje obratu 780 miliard eur ročně a dává práci 12 milionům lidí.
„Nicméně nemají se zachraňovat nezachranitelné firmy. Krize by měla vést k restrukturalizaci, k níž mělo dojít už dávno,“ pokračoval Günter Verheugen a předestřel budoucnost průmyslu.
„Buď sektor zezelená, nebo nebude vůbec,“ řekl také Verheugen v narážce na úsporné nízkoemisní vozy, na něž by se firmy podle něj měly zaměřit. Neelie Kroesová dodala, že komise dostala zatím od šesti zemí plán injekcí do automobilové výroby a prozatím neobjevila „zásadnější problém“ s představou vlád a normami o povolené pomoci.
Po tlaku Bruselu by měla i Francie stáhnout svůj požadavek, aby továrna, která dostane dotaci, nesměla poté propustit ani jednoho zaměstnance na francouzské půdě.
Právě takové zásahy přitom strážkyně europravidel označila za protekcionismus. „Protekcionismus rozhodně není to, co Evropané a evropské firmy potřebují,“ řekla Neelie Kroesová.
Oba politici pak ještě zdůraznili, že Brusel nebude předkládat žádný plán na záchranu automobilek, nebude nikoho nutit do šrotovného ani někomu radit, aby restrukturalizoval. „Tohle mají v rukou jen a jen jednotlivé vlády a podniky,“ zdůraznil Verheugen.
