Topolánek také uvedl, že státníci zemí Evropské unie zatím
nezaznamenali žádný příklad protekcionismu. Evropa podle něj může dopadům současné krize čelit jedině tím, že bude postupovat společně a koordinovaně za současného respektování stávajících pravidel. "Musíme zlepšit regulaci finančních institucí a dohled nad nimi," řekl Topolánek. "Potřebujeme Evropu bez bariér, Evropu s pravidly," dodal.
Obavy z toho, že by některé státy mohly v rámci přijímání balíčků pomoci svým ekonomikám přistoupit k ochranářských krokům, se objevily mimo jiné v souvislosti s plány Paříže na pomoc tamním automobilkám. Paříž slíbila půjčit automobilkám Renault a PSA Peugeot Citroën během pěti let šest miliard eur údajně výměnou za nepsaný příslib, že během trvání této půjčky nezavřou své francouzské závody. Evropská komise ale už v sobotu uvedla, že se tento plán vyhýbá protekcionistickým opatřením.
Krize ve střední a východní Evropě je rizikem pro EU
V souvislosti s protekcionismem reagoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy: "Já jsem nikdy nevěřil v protekcionismus. Nikdy. Jestli chcete, abych řekl, že protekcionismus je sprosté slovo, ano, (je)." Po skončení mimořádného summitu, který svolalo české předsednictví EU dodal, že finanční krize ve střední a východní Evropě představuje riziko pro Evropskou unii. Podle něj nicméně už mezinárodní společenství přijalo kroky, které by měly krizi čelit. "V tomto případě existuje hospodářské i politické riziko pro ně (střední a východní Evropu) i pro nás," řekl.
O zasažení východní Evropy a tamních bank krizí se začalo mluvit v
| Na české vládě jsem daleko přísnější | |||
| Ministry české vlády prý premiér Mirek Topolánek na zasedáních kabinetu drží na uzdě o poznání více než hlavy států či vlád, kterým nyní jakožto zástupce českého předsednictví EU rovněž šéfuje. "Je pravda, že při řízení české vlády jsem daleko přísnější. Proto jsme také přetáhli zhruba o 35 minut, což by se mi na české vládě zcela jistě nestalo," prohlásil. Topolánek před novináři prohlásil, že cítil od kolegů velkou podporu. |
posledních týdnech, přestože se původně zdálo, že region vyjde z globální krize bez větších škod. Nyní se ovšem zdá, že zatímco některé světové země se začnou odrážet ode dna, situace ve středovýchodní části Evropy je zvláště vážná.
Ekonomové a někteří politici, včetně těch českých, však upozorňují, že nelze za zdroj problémů označovat celý region. Hloubka krize se totiž liší stát od státu, z nichž některé nejsou ani v EU, jako například Ukrajina či Chorvatsko.
Silnou diskusi vyvolal dnešní návrh Maďarska na vytvoření fondu, který by regionu střední a východní Evropy pomohl až 190 miliardami eur (5,48 bilionu korun). V EU však tato iniciativa nenašla podporu. "Bylo dopředu evidentní, že ten požadavek je nestandardní," odmítl maďarský návrh český premiér Mirek Topolánek.
Státům střední a východní Evropy se nicméně určité finanční pomoci dostane. Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka a Světová banka v minulých dnech odsouhlasily, že tamním bankám poskytnou zhruba 24,5 miliardy eur, tedy asi 686 miliardy korun.
Summit eurozóny? Proč ne
Český premiér Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Barroso na dnešním mimořádném summitu EU, který svolalo české předsednictví, nevyloučili, že se uskuteční i summit eurozóny. O jeho svolání již delší dobu stojí francouzský prezident Nicolas
Sarkozy, jeho předchozí pokusy však vždy narážely na odpor některých členských států, které podobný postup považovaly za dělení EU. Topolánek prý proti svolání vrcholné schůzky zemí, které platí eurem, nic nemá. Stejně se k celé věci staví i Barroso. "Pokud to členské státy (eurozóny) budou považovat za nutné, tak proč ne," řekl novinářům předseda EK na společné tiskové konferenci s Topolánkem.
