Návrh zákona, který s tím počítá, předložili senátor Richard Svoboda a kandidát na evropského poslance Eduard Kožušník (oba ODS).
"Celková úspora tvoří půl miliardy korun, takže cílem tohoto zákona je zefektivnění veřejných prostředků," řekl novinářům Kožušník. "Změna se netýká funkce veřejnoprávních médií, ale pouze způsobu výběru financování, jehož objem se nemění," uvedl Svoboda.
Politickou podporu pro svůj návrh zatím nehledali. "Máme to za technickou novelu," uvedl Svoboda. "Na těchto poplatcích by mohla být všeobecná politická shoda, protože uspoří občanům ročně 2180 korun, jestli počítám dobře," dodal Kožušník.
Ušetřené miliony
ČT ušetří podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, Český rozhlas pak 180 milionů korun. Televize by pak podle předlohy měla dostávat ročně 5,8 miliardy korun, rozhlas dvě miliardy korun za rok.
Jsou to podle autorů novely částky, které odpovídají současnému příjmu obou médií z koncesionářských poplatků.
Peníze by měly ČT i ČRo dostávat v měsíčních splátkách od ministerstva financí jako správce daně. To by mohlo vzbudit nesouhlas ochránců nezávislosti těchto médií na státu. Autoři normy ale tvrdí, že i při převodu financování médií veřejné služby z občanů na stát bude nezávislost ČT i ČRo zachována.
Změna by podle normy měla platit od počátku příštího roku, do té doby chtějí autoři zákona shromáždit připomínky všech dotčených institucí. Zákon má podobu senátorského návrhu, jeho autoři tak budou muset pro svůj návrh získat nejprve podporu většiny členů horní komory, aby o nem mohla jednat i sněmovna.
