Přestože výběr daní je proti loňsku horší, příjmy rozpočtu se o 1,4 miliardy zvýšily. Na růstu se tak podílely především nedaňové a ostatní příjmy, které byly o 20,5 miliardy vyšší. Naopak příjmy z daní a poplatků klesly o 14,8 miliardy na 114,2 miliardy korun.
"Za nižší deficit státního rozpočtu vděčíme především převedení prostředků z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa a také nezaplacení zálohy na 2. čtvrtletí na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji," vysvětluje nesrovnalost Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.
"Meziroční pokles byl ovlivněn nižším inkasem všech ´velkých´ daní, tedy daně z přidané hodnoty, spotřební daně a daní z příjmu právnických i fyzických osob," uvedl úřad. Stávající rozpočet přitom počítá téměř s patnáctiprocentním růstem inkasa ze spotřebních daní.
Rozpočet počítá z vyššími příjmy z daní, ty ale klesají
Na daních od firem stát vybral 22 miliard korun, tedy meziročně o 3,7 miliardy méně. Podobně dopadly i zadně z příjmů fyzických osob, jejichž výběr poklesl z 24 na 21 miliard. I v této kapitole přitom rozpočet počítal až s třináctiprocentním nárůstem.
Oproti loňsku přišel rozpočet o další čtyři miliardy z pojistného na sociální zabezpečení a stát tak vybral jen 90 miliard. Předpokládaný růst zde byl tři procenta.
Celkové výdaje státu činily na konci března 273,9 miliardy korun a v meziročním srovnání klesly o 9,6 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil koncem března 105 miliard korun, meziročně o 5,7 miliardy více. Z toho na důchodech stát vyplatil 82,6 miliardy korun, což je o 7,4 miliardy více než před rokem. Na úrocích ze svého dluhu stát ke konci března zaplatil v meziročním srovnání o 0,9 miliardy korun více, tedy 8,9 miliardy korun.
