"Poslední posilování koruny a zhoršení makroekonomických dat, pravděpodobně přesvědčily centrální bankéře k tomu, aby ještě jedno snížení sazeb provedli. Inflační výhled je zatím stále příznivý a výkon ekonomiky velmi slabý. Zdá se proto, že by o trochu nižší úroveň sazeb mohla ekonomice trochu prospět," uvedl Brožka. Sazby již podle něj dále klesat nebudou a v příštím roce začnou růst.
I podnikatelé zprávu vnímají jako pozitivní. Vzhledem k tomu, že posledních pár měsíců koruna posilovala vůči euru, může mít snížení sazeb blahodárné následky pro export. "Snížení úrokové míry bude mít pozitivní efekt i pro podnikové finance za předpokladu, že komerční banky adekvátně zareagují a sníží ceny úvěrů," uvedl prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Banky už na kroky centrální banky příliš nereagují
Od sazeb centrální banky se totiž odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. V poslední době to ovšem příliš neplatí a tržní sazby reagují na vývoj sazeb ČNB pouze v omezené míře.
Ekonomové v souvislosti s dnešním jednáním upozorňovali, že rozhodování bude mít bankovní rada velmi složité a případné snížení bude schváleno jen těsnou většinou. "Argumenty pro i proti snížení úrokových sazeb jsou velmi silné a je jasné, že bankovní rada nebude jednotná," uvedl například analytik Next Finance Vladimír Pikora. Naposledy snížila úrokové sazby bankovní rada letos 7. května.
V posledních dnech rozhodovaly o sazbách i centrální banky v okolních zemích. Měnový výbor maďarské centrální banky na konci července snížil hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,5 procenta. Polská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu beze změn na rekordním minimu 3,5 procenta. O nastavení měnové politiky dnes rozhoduje i Evropská centrální banka a Britská centrální banka.
