Janota připomněl, že pro vstup do eurozóny je nutný dvouletý pobyt v systému směnných kurzů, takže Česko by muselo již před rokem 2012 vykázat deficit rozpočtu pod třemi procenty. "Kdyby byla přijata ta opatření (úspory výdajů a posílení příjmů rozpočtu), o kterých jsem dnes hovořil, tak se dostaneme v roce 2012 s deficitem (rozpočtu) někde na čtyři procenta. A to by musela být tato opatření přijata beze zbytku jak na straně příjmové, tak na straně výdajů, což asi nebude reálné," řekl novinářům Janota. Nevěří, že by EU podmínky pro přijetí eura změkčila.
Pokud se nepodaří změnit příjmy a výdaje státního rozpočtu, bude navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští 230 miliard korun. Janota proto navrhuje například zvýšit dolní sazbu DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent či snížit výdaje rozpočtu o zhruba 40 miliard korun.
Janotův plán také počítá se zvýšením spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr. Pokud se podaří změny prosadit, bude navrhovaný schodek příští rok asi 160 miliard korun, a měl by tedy činit pět procent hrubého domácího produktu.
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v květnu řekl, že přijetí eura za vlastní měnu není všelékem. Dovede si prý představit, že si Česko ponechá nezávislou měnovou politiku ještě nějakou dobu. Tůma upozornil, že přijetím eura se nevyřeší strukturální záležitosti v ekonomice.
Členy eurozóny je v současnosti 12 z 15 "starých" zemí EU, výjimku tvoří Británie, Dánsko a Švédsko. Z nových členských států do měnové unie vstoupily Slovinsko, Malta, Kypr a Slovensko.
Eduard Janota foto: František Vlček, Lidové noviny
