V pasti se však ocitnou vlády západních zemí. Na jedné straně budou muset vycouvat z programů na podporu národních ekonomik, protože další půjčené peníze už do soukromého sektoru nalévat nemohou. V tom jim brání rychle rostoucí dluhy. Na druhé straně bude poptávka po veřejných výdajích přetrvávat, neboť žádného dramatického růstu se nedočkáme.
Roubini tak varuje před zvyšováním daní a drastickými rozpočtovými škrty, ale dodává, že obrovské schodky ve veřejných financích mohou přivodit silnou inflaci a prudké zvýšení úrokových sazeb, což povede k další krizi.
Přijmeme-li, že má Roubini pravdu, zbývá politikům jen velmi úzký prostor pro stanovení správné národohospodářské strategie. To platí i pro Česko. Pouhé ořezání rozpočtových výdajů stejně nepřichází v úvahu, takže po volbách bude nová vláda hledat rozumný mix ekonomických opatření. K němu mají zatím nejblíž návrhy ministra financí. Ty se však s žádným velkým pochopením mezi politiky zatím nesetkaly.
