Tento vývoj ovlivnilo podobně jako minulý měsíc hlavně další snížení cen potravin a nealkoholických nápojů. Určitá míra inflace je v přitom v ekonomice nezbytná. Bez mírného růstu cen lze totiž jen těžko pokrýt náklady na technický rozvoj a modernizaci.
"Nelze vyloučit, že se v průběhu letošního podzimu na chvíli inflace promění v deflaci. Nicméně tato epizoda by měla být tak krátká, že nelze mluvit o deflaci ve škodlivém slova smyslu, tj. deflaci, která by ovlivnila rozhodování domácností či firem a roztočila deflačně-recesní spirálu," komentuje situaci David Marek z Patria Finance.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů se meziměsíčně snížily o 1,1 procenta, jejich pokles trvá již sedm měsíců. Oproti červenci v srpnu klesly nejvíce ceny ovoce o 7,9 procenta a brambor o 6,5 procenta. Zlevnění ČSÚ zaznamenal také u běžného pečiva, jehož ceny byly v srpnu meziměsíčně nižší o 3,3 procenta, a také u mléka. Jeho cena sestoupila o 1,7 procenta. "Odhady letošní sklizně obilovin a brambor ovšem naznačují, že pokles cen je pouze dočasným výkyvem a v dohledné době se trend ve vývoji cen potravin může otočit," dodává Marek.
Především v důsledku letních výprodejů zboží klesly v srpnu oproti červenci také ceny obuvi, snížily se o 1,3 procenta. Opačný vliv na vývoj cenové hladiny v srpnu mělo sezónní zvýšení cen dovolených a pohonných hmot.
"Podle našeho modelu bude inflace nyní po tři měsíce poskakovat v těsné blízkosti nuly, aby byla koncem roku již k 1 %. Nejnižší hodnoty dosáhne v říjnu, kdy se projeví zlevnění plynu. Celoroční průměrnou inflaci očekáváme kolem 1,0 %. Za rok pak očekáváme meziroční růst spotřebitelských cen v rozmezí 2,2 až 2,4 %," předpovídá Markéta Šichtařová z Next Finance.
"Kdyby nebylo před volbami a kdyby vláda byla standardní, řekli bychom, že si centrální banka může ještě dovolit uvažovat o jednom posledním snížení úrokových sazeb. Nicméně vzhledem k rychle rostoucímu vládnímu dluhu a vzhledem k možnosti zvýšení DPH to podle nás nepřichází v úvahu," dodává Šichtářová.
