Spolu se zvýšením úrokových sazeb to povede k růstu nákladů na placení úroků ze státního dluhu o desítky miliard korun ročně, uvádí dnes zveřejněná analýza.
Aktuální výši veřejného dluhu najdete ZDE |
"Zlom ve vývoji financí vládního sektoru přinesla současná finanční krize a následná hospodářská recese," uvádí dokument. Podle spoluautora analýzy, bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera, nárůst dluhu na 40 procent HDP bude pro stát znamenat nárůst výdajů na úroky minimálně o 20 miliard korun.
Kdo státu půjčí?
"Na růst dluhu doplatí především samotný stát," uvedl Niedermayer. Každý další růst deficitů totiž podle něj znamená riziko, že stát bude muset hledat nové zájemce o státní dluhopisy a nabízet vyšší úrokové sazby. "I když potenciál českých bank a dalších investorů nakupovat tyto cenné papíry je stále vysoký, není nekonečný," uvedl.
Navíc stát bude muset vyšší úroky nabízet i proto, že poroste takzvaná riziková prémie. To může podle ekonomů ovlivnit celý trh a vést ke zdražení firemních úvěrů i hypoték.
Podmínkou pro přijetí eura je udržet veřejný dluh pod 60 procenty HDP. "Kdybychom pokračovali bez zásahů a reforem, tak se nám veřejný dluh zastabilizuje v budoucnu někde na 200 procentech HDP," upozornil Niedermayer.