Pro investory bude Česko ze dne na den rizikovějším dlužníkem, kterému budou ochotni půjčit jedině za vyšší cenu. Před pádem ratingu už varoval ministr financí Eduard Janota.
Podívejte se, jak roste dluh |
Ratingové agentury jsou momentálně ve střehu a každé zhoršení důvěryhodnosti rychle trestají. Už snížily hodnocení Řecka a varovaly Španělsko. Snížení ratingu o jeden stupeň by podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singra zvedlo úroky o 0,2 procenta. To je ale jen první okamžitá reakce. "Pak bychom celkově jen na úrocích ze státních dluhů příští rok zaplatili přes 85 miliard korun," říká ministr financí Eduard Janota. Ještě před třemi lety to přitom bylo "jen" 40 miliard.
Jenže Singerův odhad je ještě velmi konzervativní. Řada ekonomů čeká, že úroky by bezprostředně mohly stoupnout až o 0,5 procenta a rychle by přišel další vzestup. Pak by jen úroky ze státních dluhů rychle vystoupaly ke 100 miliardám. "Úroky navíc mohou velmi stoupnout i bez horšího ratingu," varuje Janota.
Investory víc než 12 miliard, o které Paroubkova hlasovací koalice prohloubila schodek, znervózňuje, že je to další příklad chaosu a neochoty českých politiků rostoucí státní dluhy řešit. A rychle si je mohou zařadit vedle Řeků a Španělů, které vyššími úroky trestají za stejnou neschopnost.
Viceguvernér Singer upozorňuje, že obrovské schodky nemáme kvůli hospodářské krizi a nezbavíme se jich automaticky po jejím konci. "Stát dlouhodobě utrácí o 5 procent HDP, tedy zhruba o 180 miliard víc, než si může dovolit," říká Singer.
Další podrobnosti čtěte
v úterním vydání deníku