Lidovky.cz

Nezaměstnanost se rekordně prodraží, na podpory jde 15 miliard

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Nezaměstnanost v Česku rychle roste. A doplácí na to nejen lidé, kteří přicházejí o práci, ale také stát. Ještě nikdy nebyl stát nucen vyplatit na dávkách v nezaměstnanosti více než v minulém roce. Výdaje na nezaměstnané ze státního rozpočtu přesáhly 15 miliard korun. . To je více než dvojnásobek částky z minulých let.

Nezaměstnanost roste, stát vyplácí více dávek. Ilustrační foto. foto: Shutterstock

Například ještě v roce 2008 vyplatil stát na podpory v nezaměstnanosti 7,1 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik, které včera poskytlo Lidovým novinám ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Právě rostoucí náklady na výplaty podpory v nezaměstnanosti byly jedním z důvodů, proč si vláda koncem loňského roku vymohla v parlamentu navýšení deficitu státního rozpočtu o 14,1 miliardy korun.

Výdaje na nezaměstnané porostou
Cena za nezaměstnanost, kterou stát bude muset zaplatit, neklesne ani letos. Podle mluvčí MPSV Štěpánky Filipové počítá schválený rozpočet na letošní rok s výplatou podpor v nezaměstnanosti ve výši 14,3 miliardy korun. Je ale reálné, že v konečném zúčtování náklady na nezaměstnané výrazně převýší 15 miliard a vláda bude opět nucena žádat o navýšení rozpočtu.

Zatímco v loňském roce nezaměstnanost vzrostla ze 6 procent na prosincových 9,2 procenta, aktuální vývoj na trhu práce indikuje, že nezaměstnanost v letošním roce výrazně poroste. Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík předpokládá, že by se míra nezaměstnanosti mohla do poloviny letošního roku vyšplhat až na 11 procent. Ekonomičtí analytici se shodují, že koncem roku by se nezaměstnanost v zemi mohla pohybovat kolem 10 procent. Nezaměstnaných tedy bude více než v loni a je velmi pravděpodobné, že se zvýší i počet příjemců podpor v nezaměstnanosti. Mluvčí MPSV Filipová připustila, že stát může být nucen požádat o dodatečné navýšení rozpočtu na výplatu podpor. "Případné potřeby jeho navýšení se budou odvíjet od vývoje situace na trhu práce," řekla Filipová.

Potřeba finančních prostředků na podpory v nezaměstnanosti závisí kromě samotného vývoje počtu nezaměstnaných osob také na tom, kolik z nezaměstnaných občanů má zákonný nárok na výplatu podpory a jaká je jejich věková struktura. Například v roce 2008 dosáhla na podporu v nezaměstnanosti pouze třetina lidí bez práce, loni už to byly dvě třetiny.

Celkové náklady na výplatu podpory ovlivňuje i výše průměrné podpory v nezaměstnanosti, resp. vývoj průměrné mzdy, upozornila Filipová. Podpora nezaměstnaným se od počátku roku 2008 změnila, a to jak její výše, tak i doba jejího poskytování. Vyplácení podpory se sice zkrátilo ze šesti na pět měsíců, ale v prvních měsících se zvýšilo. Po dobu prvních dvou měsíců je poskytována podpora v nezaměstnanosti ve výši 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 50 procent a po zbytek doby trvání podpory ve výši 45 procent. Výše vyplácené podpory přitom nesmí přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy, tj. 13 307 Kč měsíčně.

Stát bojuje s nezaměstnaností i prostřednictvím dotací rekvalifikačních programů, které mají umožnit firmám poslat zaměstnance na přeškolení, aniž by je propouštěly. Úřady práce měly v roce 2009 na dotace těchto programů k dispozici 448 milionů korun. Ke konci září loňského roku bylo vyčerpáno 188,446 milionu korun.

Další podrobnosti a zajímavosti si přečtěte v úterním vydání deníku

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.