Historická záchrana člena EU |
Případná pomoc by také podle něj měla nežádoucí důsledky pro celou eurozónu. Její členové, kteří by na pomoc Řecku měli vydat kolem 30 miliard eur, se sami potýkají se zadlužením. A pokud se Athénám dostane pomoci, trhy si z toho vyvodí, že eurozóna pomůže i podobně problémovému Portugalsku a Španělsku. "Ani Němci nemají tolik peněz," podotkl The Wall Street Journal.
Ke kritice se přidává i německý konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), který tvrdí že jediná cesta pro Řecko, jak se stát znovu konkurenceschopným, je vystoupení z eurozóny. V opačném případě mu hrozí jen další zadlužování.
Podle FAZ není řecká vláda schopná svoje dluhy už splácet. "První úvěrový balíček od partnerských zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu je jen kapka na rozpálená kamna, neboť jím Řekové budou moct obhospodařit jen malou část státních dluhů. Když je stát v platební neschopnosti, platí pro něj to samé co pro podniky. Musí dojít k přeúvěrování, pomocí něhož bude moct Řecko spravovat své dluhy," předestírá frankfurtský list možný následný vývoj.
Vedle dluhů má podle něj Řecko ale ještě větší problém: jeho hospodářství je kvůli nadměrnému konzumu všechno jiné, jen ne konkurenceschopné. Důsledkem hrozící deprese ze škrtů v rozpočtu budou další sociální nepokoje, které Řecko zažívá už několik týdnů. ČTĚTE VÍCE
Co nejrychlejší pomoc
Mnichovský Süddeutsche Zeitung naopak soudí, že je v zájmu Německa Řecku pomoci, a to pokud možno okamžitě. "Pokud se zhroutí řecký finanční trh, následná řetězová reakce bude nekontrolovatelná. Banky po celém světě by se hroutily, další státy na jihu Evropy by šly ke dnu a měnový systém by se mohl rozpadnout," prorokuje mnichovský deník. To Němci podle něj nemohou potřebovat, protože na eurozóně profitují a šok způsobený jejím negativním vývojem by okamžitě pocítili na svém pracovním trhu.
S pomocí souhlasí i americký list The New York Times. Podotýká ale, že požadovaná půjčka nemusí být dostatečná. EU a MMF by proto po jejím poskytnutí měli začít s Řeckem jednat o další, ještě větší pomoci. Podle deníku by se tak obnovila důvěra investorů a klesly vysoké úroky, které nyní požadují za financování řeckého dluhu. "I když někteří ekonomové věří, že by pak Řecko muselo i tak restrukturalizovat svůj dluh, mělo by prostor na vyjednání podmínek," uvedl deník.
Velká zkouška pro Evropu
Za odvážné a správné označuje britský list Financial Times (FT) rozhodnutí řecké vlády. Podle listu by měl hrát hlavní roli MMF, který by měl určit jasné podmínky pro poskytnutí pomoci a nemilosrdně je vymáhat. Zdůraznil ale, že stále není jasné, jestli je Řecko solventní, tedy zda bude schopné splácet a nakonec splatit svůj dluh.
"Řecko fixlovalo, aby se dostalo do eurozóny, a získalo tak ekonomické výhody. Řekové musí nyní ukázat, že chtějí změnit svou politickou kulturu a skončit s porušováním pravidel, korupcí a paralelní ekonomikou, které oslabují funkce moderního státu," píší FT.
Podle nich musí Evropa jako celek také prokázat větší dospělost. "Fikce, že špatně nastavená a nenaplňovaná rozpočtová pravidla by mohla překonat politické a kulturní rozdíly, se rozpadla. Vedla ke znovuoživení starých a odpudivých klišé, v nichž si v poslední době libovaly řecké a německé bulvární listy," uzavřel list.