LN Slovensko bude muset zaplatit Řecku přes 300 milionů eur. Už víte, kde peníze získáte, kdy provedete první investici do řeckých dluhopisů?
Zatím došlo ke konsenzu, že je nutné aktivovat mechanismus pomoci Řecku. Dospěli jsme také k dohodě, co všechno bude muset Řecko splnit. Další technické detaily ale ještě nejsou specifikované.
LN Znamená to, že Slovensko ještě neví, kdy a kolik peněz do Řecka investuje?
Zatím bylo rozhodnuto, že se Slovensko bude na pomoci podílet 1,02 procenta z celkové sumy, která bude poskytnuta. Konkrétní podmínky půjčky ještě musí být specifikované.
LN Jaké podmínky máte na mysli?
Například jak bude vypadat smlouva o půjčce, jaká bude koordinace poskytování pomoci mezi jednotlivými zeměmi a další. Hlavně se musí dohodnout harmonogram, jak musí Řecko plnit jednotlivé podmínky pro čerpání půjčky. O tom jsme ještě nejednali vůbec.
LN Z jakých zdrojů bude slovenská vláda peníze pro Řecko čerpat?
Máme nějaké volné zdroje, které můžeme pro tento účel použít. A kdybychom je neměli, museli bychom si peníze i my vypůjčit.
LN Slovensko nyní hospodaří s deficitem dosahujícím 5,5 procenta hrubého domácího produktu. Jak vysvětlujete lidem, že přestože se slovenský dluh zvyšuje, musíte pomáhat platit dluhy za Řecko?
Máte pravdu. Běžný pohled lidí je právě takový. Veřejnost ale zatím neobdržela veškeré detaily. Klíčové bude, aby předtím, než se rozvine veřejná diskuse, byly definovány konkrétní podmínky, za kterých by půjčka měla být poskytnuta. To zatím chybí.
LN Znamená to, že ještě například nevíte, jak vysoký bude úrok slovenské půjčky?
Zatím je známé pouze to, co již odkomunikovala euroskupina. Tedy, že se bude jednat o 300 bazických bodů nad sazbu Euribor a v případě splatnosti delší než 3 roky dalších 100 bodů. Vše ale musí být zakotveno legálně ve smlouvě o půjčce. K tomu jsme zatím nedospěli. Co se poví do médií, je jedna věc, a to, co pak bude černé na bílém, bude druhá věc.
LN Hovoří se o tom, že dohodnutá pomoc Řecku je malá, že země bude potřebovat mnohem víc. Neobáváte se, že se jedná o riskantní půjčku?
Proto je klíčové smluvně stanovit harmonogram podmínek, které bude muset Řecko plnit. Pokud bude tento harmonogram dostatečně kredibilní, tak by Řecko mělo být schopné se se svými dluhy vypořádat.
LN Mnoho předních ekonomů začíná upozorňovat, že další země eurozóny se mohou do problémů rychle dostat. Je to podle vás reálná hrozba?
Na úrovni euroskupiny začíná převládat názor, že po ustavení Evropské centrální banky a zavedení centrální kontroly nad měnovou politikou chybí centralizované fiskální řízení. Já tuto iniciativu vítám. Není možné, aby mezi jednotlivými členskými státy panovaly takové propastné rozdíly jako dosud. Věřím, že tato iniciativa vyústí v plošné zvýšení fiskální disciplíny a tím se předejde podobným krizím.
LN Takže jste příznivcem jakéhosi celoevropského ministerstva financí?
Nevím, jakou formu by to přesně mělo mít. Je ale zřejmé, že v základních parametrických věcech musí mít Evropská komise jasný nástroj, jak od členských států vyžadovat fiskální disciplínu. Není možné, aby jedna země byla disciplinovaná a konsolidovala svoje veřejné finance, a druhá ne. Máme společnou měnu, tak se o ní musíme společně i starat.
LN Slovensko vstoupilo do eurozóny teprve nedávno, loni v lednu. Nevnímáte jako nespravedlivost, že na vás byl kladen tlak na dodržování maastrichtských kritérií, zatímco například Řecko si v podstatě nepozorovaně "kouzlilo" s vlastním rozpočtem?
To mě irituje. Součástí budoucích změn musí být i posílení institucí jako například Eurostatu. Není možné, aby zodpovědná instituce nezachytila signály a poté s velkým překvapením sledovala změny čísel v tak významné míře.
LN Nelitujete pod vlivem posledního vývoje vstupu Slovenska do eurozóny?
Ne, určitě toho nelitujeme.
LN Je podle vás výhodné pro další země, například Českou republiku, aby v současnosti usilovaly o urychlený vstup do rozkolísané eurozóny?
Různé krize se dějí všude na světě. Otázkou je to, jak se s nimi dokážou jejich aktéři vypořádat. Není pochyb o tom, že eurozóna nyní prochází krizí. Existuje ale řešení, jak se s ní vypořádat. Jiná cesta než zreformovat eurozónu a zpevnit její základy ani není. Když se to povede, bylo by výhodné vstoupit do ní i pro Českou republiku.
