Lidovky.cz

Umírají bez dědiců. Z kapes nebožtíků putují do pokladny státu miliony

Ekonomika

  15:50
PRAHA - Stát ročně získá na odúmrtích, tedy dědictví po lidech, kteří nemají zákonného dědice, jmění v hodnotě desítek milionů korun. Například letos to je už téměř 50 milionů korun. Tato částka navíc nezahrnuje hodnotný majetek, jehož cena se nevyčíslila. Vyplývá to z údajů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Umírají bez dědiců. Z kapes nebožtíků putují do pokladny státu miliony foto: Shutterstock

Hledá se dědic. Zn: Získá 35 milionů

Zřejmě největší dědictví, které kdy státu připadlo, mělo hodnotu 35 milionů korun. Zahrnovalo mimo jiné zemědělské usedlosti s pozemky v hodnotě přes devět milionů korun, obytný dům s pozemky za víc než pět milionů, cenné papíry v hodnotě 11 milionů korun a zůstatky na vkladových účtech přes osm milionů. Dědictví stát získal v říjnu 2005. Většina pozůstalosti se přitom nacházela v Praze a Středočeském kraji.

Hodnota státem "zděděného" majetku je zřejmě daleko vyšší, než ukazují zveřejněná čísla. Statistické sledování odúmrtí zákon úřadu nestanovuje, a ten navíc u některých nabytých věcí ani jejich hodnotu neuvádí.

Loni se to týkalo například osmi obrazů z majetku významného pedagoga, který působil na Univerzitě Palackého v Olomouci. Díla, mezi nimiž byly i obrazy Maxe Švabinského či malířky Aleny Čermákové, byla předána Národnímu památkovému ústavu v Olomouci bez vyčíslení hodnoty. Podobné to bylo i v případě renesančního zemědělského statku Petrův Dvůr, který byl zdarma převeden na město Netolice. Letos zase úřad převedl na Regionální muzeum Náchod bez vyčíslení hodnoty kolekci starožitných hraček.

Letos spadlo státu do klína ale i vyčíslené pohádkové dědictví, které bylo předáno Muzeu Českého ráje v Turnově. Cena sbírky uměleckých předmětů přesahovala 29 milionů korun. Byl mezi nimi například soubor soch Getsemanská zahrada, který v roce 1829 vytvořil Ignác Martinec, 240 knih, převážně rukopisů, 3511 starých tisků či více než 28.000 odborných knih.

Stát díky odúmrti získává majetek nejrůznější hodnoty i charakteru - od drobných předmětů, jakými jsou například věci do domácnosti či dokonce zlaté zubní korunky, přes automobily a nemovitosti až po umělecké předměty, sbírky a starožitnosti. Často touto cestou dostává peníze na vkladních knížkách, akcie či podílové listy.

Přihlásit se k dědictví? Nikdy není pozdě

Ne vždy je přitom pro stát dědictví jednoduché získat. Musí například zjišťovat, zda zemřelý skutečně nemá dědice. To byl i případ domu na Strakonicku, kde se zdlouhavě musel dohledávat dědic po ženě, která zemřela v roce 1942 v koncentračním táboře jako oběť rasových zákonů. Navíc se musí při případném dědictví zapsat každá nalezená položka, ať už je to nábytek, šperky nebo řada starých šatů ve skříni.

Výjimečně se dokonce ozve zákonný dědic až několik let poté, co je dědictví vypořádáno. Podobný případ se odehrál například v Holubicích na Vyškovsku. Součástí odúmrti byl rodinný dům, peněžní hotovost a movité věci v celkové hodnotě zhruba 170.000 korun. Úřad musel v tomto případě na základě občanského zákoníku dědictví vydat zpětně.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.