Praha přijde na 24 let o Kongresové centrum a ještě zaplatí 370 milionů

Česká Royal Albert Hall dělá Praze vrásky na čele Bývalý Palác kultury byl otevřen v roce 1981 jako jedna z největších staveb svého druhu v Evropě. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall. KCP loni hospodařilo se ziskem 70 milionů korun. V letech 2008 a 2007 přitom vykázalo kongresové centrum ztrátu 71,8 milionu korun, respektive 27,2 milionu Kč. V kongresovém centru se loni konaly například některé akce spojené s českým předsednictvím EU. Dluh KCP vznikl především kvůli rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000.

Na tiskové konferenci po jednání představenstva KCP to řekl náměstek primátora Milan Richter (ODS). Vítěze musí ještě schválit rada hlavního města, prodej majetku pak musí odsouhlasit ministerstvo financí.

KCP v současnosti podle Richtra dluží zhruba 2,1 miliardy korun, které musí splatit nejpozději v roce 2014. Příští splátku přitom musí uhradit v dubnu příštího roku. Pokud by společnost nebyla schopna své závazky splácet, hrozil by jí krach. Tendr na oddlužení KCP vyhlásila Praha letos v březnu. Praha požadovala, aby samotná budova kongresového centra zůstala v majetku společnosti.

Splácení dluhu podle ředitele KCP Michala Kárníka v současnosti pohlcuje asi 38 procent hrubých tržeb společnosti.

Počítá se s rozšířením budovy
Společenství firem Penta Investments a Zátiší Catering Group navrhlo, že za zhruba 1,2 miliardy korun odkoupí veškerý majetek společnosti mimo samotné kongresové centrum. Na zbývajících asi 900 milionů korun přispěje částkou 370 milionů hlavní město, na další část zajistí společenství nový úvěr. Ten bude od roku 2014 splácen z výdělku z pronájmu kongresového centra. Do roku 2034 totiž bude budovu provozovat společenství, městu bude po dobu 20 let platit ročně 50 milionů korun.

"Nabídka zároveň garantuje, že společenství do roku 2014 investuje do budovy kongresového centra 300 až 350 milionů korun na technologie a rozšíření budovy," uvedl Richter. Podle ředitele KCP Michala Kárníka se počítá s tím, že budova by se rozšířila zhruba o 20 metrů směrem do nuselského údolí.

MF: Ať to nestojí daňového poplatníka ani korunu
Praha je stoprocentním vlastníkem KCP. S prodejem majetku ale musí souhlasit ministerstvo financí (MF), které má na nemovitostech zástavu. Podle mluvčího MF Ondřeje Jakoba se s návrhem teprve seznamují. "Náš souhlas je vázán tím, že daňového poplatníka nebude tento návrh stát ani korunu," řekl Jakob. Zástupci Prahy a KCP doufají, že ministerstvo bude souhlasit a vše se vyřeší tak, aby smlouva s vítěznými firmami mohla platit od začátku příštího roku.

Kongresové centrum: Součást pražské historie Budova KCP se nachází v pražských Nuslích, leží na hraně Nuselského údolí mezi Nuselským mostem a Pankráckým náměstím. Poskytuje výhled na Vltavu a panoráma Pražského hradu. Kongresové centrum Praha je právním nástupcem příspěvkové organizace Palác kultury, který byl otevřen v roce 1981. Akciovou společností se stoprocentní majetkovou účastní hlavního města Prahy je zařízení od roku 1995. Je největším centrem svého druhu v České republice, ve svých prostorách pořádá kongresy, konference, veletrhy, výstavy a rozmanité kulturní akce. Hlavní atrakcí KCP je Kongresový sál pro zhruba tři tisíce lidí, který podle internetových stránek KCP patří díky akustickým parametrům mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa. Do portfolia KCP patří také hotel Holiday Inn, byznys centrum a pozemky. Současnou podobu získal KCP v průběhu přestavby z let 1998 až 2000 za více než tři miliardy korun. Celková kapacita: až 9300 osob Počet sálů: 20 sálů a 50 salonků s kapacitou od 12 do 2764 osob Výstavní plocha: 13.000 m2 Příklady pořádaných akcí: Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky (2000), Summit NATO (2002), akce spojené s českým předsednictvím EU (2009)

Opoziční zastupitelé plán města kritizují, podle nich firmy krach KCP neodvrátí. Podle Jany Ryšlinkové (Evropská demokratická strana) je potřeba nejdříve zpracovat profesionální obchodní plán a zajistit, aby centrum vedli zkušení manažeři.

Ryšlinková se domnívá, že současná situace je důsledkem toho, že v orgánech společnosti byli a jsou lidé, kteří nemají s řízení takové organizace zkušenosti. "V dozorčí radě či představenstvu kongresového centra se přitom za posledních deset let vystřídala řada známých politiků. Například i Jiří Paroubek, Jan Bürgermeister či František Laudát," uvedla v tiskové zprávě Ryšlinková.