Lidovky.cz

ANALÝZA: Proč křičí jen státní zaměstnanci?

Ekonomika

  9:41
PRAHA - Krize trvá už víc než dva roky. První sociální nepokoje ale začaly až včera. Zaměstnanci státu odmítají, aby se šetření dotklo i jich. Od roku 2008 přišly v soukromých firmách o práci desetitisíce lidí. Dalším desítkám tisíců se snížily platy. Na odměny a bonusy se muselo zapomenout.

Protestující v budově Ministerstva vnitra foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

Za celou tu dobu se nekonala jediná demonstrace ani stávka nespokojených. Mnozí až překvapivě snadno přistupovali na nižší platy. Báli se, že by také mohli přijít rovnou o místo. A podnikatelé se naopak snažili propouštění co nejvíc oddalovat a své cenné lidi si udržet. Test krizí ukázal, že pracovní vztahy ve firmách jsou až překvapivě kultivované.

Po celé ty dva roky byli státní zaměstnanci – spolu s penzisty – jedinou společenskou skupinou, které ve vážné ekonomické krizi neklesala životní úroveň. Naopak se jim ve srovnání s lidi pracujícími pro soukromníky zvyšovala. Oficiální třinácté a čtrnácté platy se škrtly.

V zadluženém státním rozpočtu se našly peníze na odměny
Statistiky z konce roku ale ukázaly, že v zadluženém státním rozpočtu se našly peníze na odměny. Platy ve veřejných službách totiž nebývale vzrostly.

Všechny tři koaliční strany před volbami snížení peněz na platy státních zaměstnanců slibovaly. Takže se dá říct, že lidé hlasovali i pro nižší útraty za platy úředníků, policistů, hasičů nebo vojáků. V průzkumu, který pro LN těsně před volbami připravila agentura Median, to přes 86 procent lidí považovalo za správnou cestu ke snížení státních dluhů. Ještě deset dní před demonstrací škrty výdajů na platy ve veřejných službách podporovalo 61 procent lidí.

Prosluněné Palachovo náměstí zaplněné více než 40 tisíci odborářů vypadalo v televizních záběrech impozantně. Tolik lidí se odborářům už roky nepodařilo do ulic dostat. Nečasova vláda se ale může cítit poměrně silná, protože má většinu společnosti na své straně. To je při sociálních konfliktech jedna ze zásadních záruk úspěchu.

Čtyři z pěti Čechů pracují v soukromých firmách
Odborářům z veřejných služeb nepomáhá, když umanutě hájí rigidní platové tabulky a brání se volnějším odměnám. Čtyři z pěti zaměstnaných Čechů totiž pracují v soukromých firmách, kde jsou pro ně takové platy samozřejmostí. Těžko budou solidarizovat s někým, kdo se něčemu tak přirozenému brání.

Čtěte více:

Nečasově vládě by velmi prospělo, kdyby prosadila ještě citelnější snížení platů a nejrůznějších náhrad elitám financovaných z veřejných rozpočtů. Od elit se právem čeká, že půjdou příkladem a uskromní se podstatně víc než běžní zaměstnanci. Pokud by se příjmy a výsady politiků snížily o třetinu, odborářům by se před Rudolfinem hůř hřímalo o arogantní vládě.

Jako nešťastný tah se zpětně ukazuje speciální zacházení s učiteli, jejichž platy už koaliční smlouva vyčlenila jako nedotknutelné. A z ministerstva obrany naopak převedla peníze, z nichž se má učitelům přidat. Lékaři, hasiči i policisté se tak celkem právem ptají: proč my máme šetřit, a oni ne? Jsme snad pro společnost méně důležití?

Více k tématu čtěte v dnešním vydání deníku

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.