Česká republika dostala z Unie o 1,6 miliardy eur (necelých 43 miliard korun) více, než byl její příspěvek do unijního rozpočtu. Velkou sumu v poměru ke svému HDP dostala z nových členských zemí také Litva. V jejím případě však je unijní příspěvek navýšen kvůli tomu, že Litva musela na nátlak Evropské unie loni vyřadit z provozu svoji jadernou elektrárnu Ignalina, která pokrývala 70 procent spotřeby elektrické energie země.
Platí i Francie
Naopak čistými plátci do evropského rozpočtu byly především země, které stály u zrodu evropské integrace. Tradičně největším přispěvatelem je Německo, které do společného rozpočtu odevzdalo o téměř osm miliard eur víc, než dostalo zpět. Přes šest miliard eur odvedla Itálie a téměř stejnou sumou přispěla Francie. A to přesto, že Francie byla tradičně největším příjemcem evropských zemědělských dotací.
Infografika - klikněte pro zvětšení
Podstatné příspěvky z rozpočtu ze starých členských zemí naopak dostaly Lucembursko a Belgie. V jejich případě však jde o příspěvky, které opět putují do unijní kasy. Jde totiž o peníze, které země formálně podle statistiky dostanou a poté opět vydají na provoz unijních institucí, jako je Evropská komise (sídlí v belgickém Bruselu) či Evropský parlament (částečně sídlí v Lucemburku).
Evropská unie vydala loni na svůj provoz asi sedm procent svého rozpočtu. Letos by tyto výdaje měly klesnout na šest procent z unijního rozpočtu. Z nových členských zemí více do rozpočtu Unie přispěly, než dostaly, Malta či Kypr.
Zmenšit, nebo zvětšit?
Čistí plátci do unijního rozpočtu v čele se starými členskými zeměmi pochopitelně chtějí současnou situaci změnit a tlačí na snížení svého čistého příspěvku nebo alespoň zmenšení celého unijního rozpočtu. Naproti tomu Evropská komise by chtěla unijní rozpočty v dalším období, tedy od roku 2013, výrazně zvětšit.
Například Michel Barnier, komisař pro vnitřní trh, chce získat další peníze na stavby silnic a železnic, podporu výzkumu, středních a malých podniků a také pro výzkum vesmíru. Podle něj je třeba podpořit hospodářský růst v Evropě a mělo by se zvážit, zda by si na to Unie neměla půjčit na finančních trzích. "Musíme zvážit myšlenku vydání evropských dluhopisů," prohlásil nedávno v Bruselu.
Jak budou vypadat unijní rozpočty po roce 2013, by se mělo rozhodnout v létě příštího roku.