Podle mírové smlouvy, kterou v roce 1919 podepsaly vítězné mocnosti s Německem ve Versailles, bylo Německo označeno za jediného viníka první světové války. Byly mu uloženy reparace za škody způsobené vítězům v letech 1914 až 1918 a v roce 1921 byla jejich výše vyčíslena na 6,6 miliard liber.
Těžké meziválečné období
V tehdejších cenách to byla nepředstavitelná částka a podle některých historiků Německo nebylo schopno takový závazek vůbec zaplatit. Splácení vyústilo v těžké hospodářské problémy meziválečného Německa.
Neutěšená ekonomická situace přispěla k vzestupu Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany. Hitler po nástupu k moci přestal reparace platit. Až v roce 1953 se USA, Británie a Francie se západním Německem dohodly na restrukturalizaci dluhu. Londýnská dohoda z roku 1953 splatnost poslední části reparací podmínila sjednocením Německa. Západoněmecká vláda poté začala dlužnou částku znovu splácet.
Když se obě části Německa 3. října 1990 spojily, rozběhla se dvacetiletá lhůta, v níž musela být tato poslední část reparací splacena. U této poslední části reparací šlo o splátky úroků mimo jiné z obligací Dawes a Young z dob takzvané Výmarské republiky.
Poslední dluhy z druhé světové války byly vyrovnány splátkou Spojeným státům americkým už v roce 1988, uvedla DPA.
