Novela má zmírnit sporné ustanovení, které od letošního 15. září zcela vylučuje společnosti s akciemi na majitele, respektive doručitele, z účasti ve veřejných tendrech. Cílem tohoto ustanovení bylo vyjasnit vlastnickou strukturu společností, které se o veřejné zakázky ucházejí.
Kvůli této pasáži byly ale z tendrů zároveň vyloučeny společnosti s akciemi na majitele, kteří jsou veřejně známi. Platné znění zákona navíc znemožnila účast v zadávacích řízeních firmám z jiných zemí EU s anonymními akciemi, které vznikly podle platného práva domovského státu.
Evropské komisi se zákon nelíbil
Evropská komise už kvůli tomu zahájila s Českem takzvané vytýkací řízení. Opatření vadilo také například firmě ČEZ a Komerční bance.
Na schválení novely s částečnými omezeními se dohodla vládní koalice s opoziční ČSSD kvůli rychlému schválení předlohy. Podle poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) novela přispívá k větší transparentnosti výběrových řízení a není diskriminační, je naopak "maximem možného".
Tejc byl s výsledkem hlasování spokojen, protože se díky dohodě ve sněmovně podařilo zachovat alespoň zbytky povinností dotčených akciových společností. "Myslím, že je to dobrý počin," řekl novinářům.
VV by chtěly rozkrýt vlstnickou strukturu uchazečů
"Pro mě je to na jednu stranu satisfakce, když Senát potvrdil, že námi původně předkládaný návrh byl správný, legislativně čistý," řekla spoluautorka návrhu Karolína Peake (VV). Na druhé straně však VV chtěly ctít dohodu s ČSSD, podotkla.
Věci veřejné budou podle ní požadovat, aby v chystané novele zákona o veřejných zakázkách, která má být předložena v polovině příštího roku, byly jasně stanovené požadavky na rozkrytí vlastnické struktury uchazečů o veřejné zakázky.
Experti: na korupci nebude mít novela vliv
Podle expertů schválená novela ale z protikorupčního hlediska nic nevyřeší.
"Vlastnictví akcií na majitele se může snadno měnit ze dne na den a těžko lze proto prokázat, že prohlášení z konkrétního dne bylo lživé," uvedl partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark Jan Spáčil.
Podobně senátoři své výhrady k omezením zdůvodňovali tím, že poskytovaný seznam akcionářů bude vzhledem k obchodům s akciemi aktuální pouze v okamžiku vyhotovení, ne už během posuzování zájemce o zakázku.
K větší transparentnosti výběrových řízení podle kritiků novely nepřispěje ani to, že by zájemci o zakázky museli předložit seznam členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele. Takoví lidé se totiž ve vedení firem žádajících o zakázku objevovat nemusejí, podotkl senátor ODS Václav Vlček.
Senátní verze však získala podporu pouze dvou poslanců ČSSD, zatímco původní sněmovní verzi prosadilo 155 členů dolní komory.
