OTÁZKA DNE: Přežije eurozóna, jak ji známe, nebo nás čeká euro 2.0?

Podle Schaubleho však možnost, že jediný členský stát opustil měnovou unii, nepřichází v úvahu. Názory českých ekonomů se na toto téma také různí.

Odchodem by státy zbankrotovaly
"Kdyby se k opuštění eurozóny rozhodly slabší státy (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko), automaticky by to znamenalo jejich platební neschopnost, protože by okamžitě vzrostla hodnota jejich závazků v euru," říká Pavel Kohout, hlavní analytik Partners.

Petr Rozmahel z Mendelovy univerzity je přesvědčen, že návrat k národním měnám je prakticky neproveditelný, neboť se takovýto přechod neplánoval při tvorbě eurozóny a tím pádem není ani legislativně podchycen.

Nevýhodnost odchodu i pro eurozónu zdůrazňuje i analytik Vladimír Pikora z NextFinance, podle kterého by při návratu k národní měně došlo k obrovské inflaci v daných státech a poté by následoval kolaps bankovního systému, z nějž by je vytahovaly zase státy EU, čehož by dosáhly pouze enormními výdaji.

S ním souhlasí i analytik Pavel Mertlík z Raiffeisenbank, dle kterého by rozpad eurozóny měl za následky globální finanční krizi podobnou té, kterou jsme zažili po pádu Lehman Brothers.

Podobný názor mají i další ekonomové, např. Marek Hatlapatka.

Možnost zavedení supereura

Ekonomové jsou však přesvědčeni, že by mohla vzniknout nová měna - stabilnější euro.

Zavedení stabilnější měny (euro2 či supereuro) by podle Pikory pro státy jako je Německo a Lucembursko znamenalo východisko i bez padnutí eurozóny. 

"Zjistili jsme v této situaci, že kritéria Maastrichtské smlouvy byla naprosto špatně nastavena. Místo 3% deficitu tam měla být podmínka, že daný stát bude v přebytku", dodává analytik NextFinance k špatně vymyšleným evropským smlouvám.

Podle Kohouta však státy z eurozóny odcházet nebudou.