Řekněme si hned na rovinu, že možnost vystoupení Slovenska je extrémně nereálná, alespoň v dohledné době. Proč? Když odhlédneme od faktu, že většina politické reprezentace je proti, jsou tu další důvody.
Především, kdyby se Slovensko rozhodlo učinit osudové rozhodnutí nyní, dokud je čas, získalo by pověst nevypočitatelné země. Střídat měnu každých pár let není důvěryhodné, a to dokonce ani tehdy, když je podobný krok podepřen pádnými ekonomickými důvody.
V případě Slovenska podobné důvody zatím chybí. Nejsou žádné hmatatelné argumenty tvrdit, že by euro Slovensku jakkoli uškodilo nebo pomohlo. Alespoň prozatím. Hospodářský růst Slovenska a České republiky je statisticky nerozlišitelný.
Čtěte také |
Ve třetím kvartálu rostla slovenská ekonomika tempem 3,8 procenta meziročně, česká 2,8 procenta. Česká koruna mezitím posílila, takže fakticky rostla rychleji ekonomika česká. Nicméně zda euro škodí, či prospívá, nelze prozatím v případě Slovenska rozhodnout.
Podobně je tomu s inflací a nezaměstnaností: blahodárný či škodlivý vliv eura je naprosto neprokazatelný během krátké doby, která od vstupu uplynula. Pokud jde o obchodní bilanci, zde vede česká ekonomika, která by měla větší šanci kvalifikovat se do případné skupiny "supereuro".
Kdyby ovšem nějaké "supereuro" nebylo jen pouhou chimérou. Pokud zůstaneme u obchodu, zaměstnanosti, investic a podnikání, nejsou žádné signály, že by se investoři masově hrnuli na Slovensko. Přestěhování několika provozů nijak nemění celkový obraz.
Jedna hmatatelná výhoda
Euro zatím Slovensku přineslo jednu hmatatelnou výhodu ve srovnání s vlastní měnou: nižší úrokové sazby. Díky odstranění měnového rizika mohou investoři z eurozóny klidně kupovat slovenské státní dluhopisy, které jsou nyní hodnoceny jako bezpečnější než dluhopisy belgické, o průšvihových státech, jako jsou Itálie, Španělsko, Irsko, Portugalsko, nebo dokonce Řecko ani nemluvě.
Slovensko platí na desetiletých státních dluhopisech 3,51 procenta ročně, sousední Rakousko 3,42 procenta a Česká republika jako nečlen eurozóny 3,90 procenta.
Nízké úrokové sazby a levné peníze, které si slovenské komerční banky mohou půjčovat v prakticky neomezeném množství od Evropské centrální banky, jsou na jedné straně požehnáním: umožňují levněji financovat státní dluh, umožňují více půjček podnikatelům i domácnostem.
Čtěte také |
Na straně druhé platí, že příliš mnoho dobré věci může škodit. I příliš mnoho peněz. Vzpomeňme na Řecko: kdyby si vláda nemohla půjčovat za nepřirozeně nízké sazby, nemusel by státní dluh vyšplhat až na 120 procent hrubého domácího produktu podle posledních odhadů.
Kdyby irské komerční banky neměly bezedný zdroj levných úvěrů z Frankfurtu, nemusela by irská vláda ručit za své zkrachovalé banky a posléze sama zkrachovat. Kdyby portugalské komerční banky nebyly ve stejném pokušení, nemohly by nikdy akumulovat objem soukromých dluhů ve výši 239 procent HDP.
Teprve se uvidí, zda se Portugalsko dokáže vyhnout irskému osudu, ale pokud ano, nebude to bezbolestné.
Za pár let může být všechno jinak
Slovenské ekonomice nyní eminentně nehrozí nafouknutí bankovní úvěrové bubliny, už jen proto, že bankéři jsou teď opatrní, až zastrašení. Tvorba úvěrů na Slovensku se plouží tempem nižších jednotek procent ročně, takže varování před bublinou může vypadat nemístně.
Za pár let mohou ale věci vypadat docela jinak. Evropská ekonomika, po řadě peněžních injekcí z ECB, se opět vzchopí. Bankéři zapomenou na stresy z let 2008 až 2010 – na zlé věci všichni lidé rádi zapomínají – a začnou půjčovat jako zjednaní.
Slovensko, kromě Česka jeden z mála evropských států, které přežily finanční krizi relativně bez větších problémů, se octne v centru pozornosti. Ekonomika může růst bezmála dvojciferným tempem, zejména pokud si Slovensko udrží daňové výhody.
A přesně to bude moment největšího nebezpečí. V období boomu není žádná vláda dostatečně morálně silná, aby zamezila nafukování bubliny v sektoru hypoték, stavebnictví a developmentu. Žádná vláda dobrovolně neklade překážky úvěrové bublině, dokud je čas.
 |
Každá vláda se ráda pyšní růstem, zaměstnaností a dobrou bilancí veřejných financí. Toto vše může poskytnout bublina bankovních úvěrů – ovšem jen na několik let.
Není to žádná předpověď, co se Slovensku stane. Pouze varování před scénářem, který se odehrát může. Malá otevřená ekonomika spojená měnovou unií s velkým celkem je vždy v rizikové pozici. A pokud skutečně dojde během příštích dejme tomu deseti let ke slovenské úvěrové bublině, na ústup z této pozice již bude pozdě.
