Stavební spoření? Stát hledá inspiraci u sousedů

Analýzu, která má porovnat podporu stavebního spoření v okolních zemích, si vyžádal minulý týden premiér Petr Nečas. Nesouhlasí totiž se záměrem ministra financí Miroslava Kalouska zcela zrušit podporu, kterou majitelům účtů stavebního spoření vyplácí stát.

Čtěte také Kalousek lidem podporu 'stavebka' doplatí

Nečas je ochoten diskutovat pouze o dalším snížení příspěvku, k tomu chce ale mít na stole tvrdá data o tom, jak systém funguje jinde. "Pokud by se ukázalo, že i s tou sníženou výší státního příspěvku se asymetricky vychylujeme z našeho okolí, pak by to byl legitimní důvod uvažovat dále o úpravách směrem dolů," řekl Nečas serveru iDNES. cz.

Najít návod bude složité
Přestože stavební spoření existuje i v jiných zemích, jeho systém je v každé z nich dost odlišný. A podle spořitelen bude problematické je porovnat tak, aby mohla analýza dát Česku nějaký návod.

Rozdílů je víc * Zcela odlišný oproti českému je například německý systém, kde je podpora vázaná na výši příjmů a lidé starší 25 let ho mohou využít i jako spoření na stáří. * Podobně jako v Česku funguje stavební spoření třeba na Slovensku či v Rakousku. Jeho podpora je ale nižší, vláda ji určuje každý rok podle vývoje na finančních trzích. * Podle spořitelen není srovnání jednoznačné a nelze pouze převzít výši státní podpory.

Například Slovensko či Rakousko mají sice systém stavebního spoření podobný, výši státního příspěvku tam ale vláda stanovuje každoročně a řídí se při tom podle vývoje na finančních trzích. V obou zmíněných zemích tak je příspěvek výrazně nižší než v Česku. "Ani jeden z těch systémů neživí tolik úvěrů jako ten český, a nepotřebuje tedy na jejich pokrytí tolik peněz. Ministerstvo už jednou spočítalo, že dva tisíce korun je v našem systému ideální výše podpory," říká tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
V Německu nebo dalších zemích funguje podle něj stavební spoření zcela odlišně a porovnání je tak téměř nemožné.
 
Ministr financí Kalousek chce ovšem požadavku premiéra vyhovět a analýzu předložit. Konkrétnější termíny ale zatím úřad odmítá sdělit. "Ano, zpracováváme to. Pan ministr poté předloží nějaké návrhy a bude o tom ještě rozhodně koaliční debata," říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

První úkol? Snížení
Nyní Kalousek musí vyřešit především snížení státní podpory spoření pro příští rok. Ústavní soud totiž zrušil ke konci roku platnost novely, která snižovala státní příspěvek na dva tisíce. Za letošní rok tak klienti spořitelen více nedostanou. Aby ale úprava platila i příští rok, musí ji parlament schválit v běžné proceduře. Soudci totiž stav legislativní nouze, ve kterém byla novela přijata loni, shledali jako protiústavní. Kvůli zrušení novely stát musí doplácet klientům podporu spoření i za loňský rok, což ho vyjde zhruba na 5,2 miliardy.