Internet za stamiliony. Cena stát nezajímá

Podle smlouvy, která vyprší až na jaře příštího roku, platí vnitro společnosti Telefónica ročně téměř sto milionů korun za internet. Ten však mezitím výrazně zlevnil, s čímž však smlouva nepočítala. Pokud by ministerstvo za internet platilo dnešní ceny, ušetřilo by každým rokem minimálně 60 až 80 milionů.

Podle ministerstva celý projekt prodražují zejména vysoké ceny za připojení 365 malých knihoven se satelitním připojením k internetu. "Poskytování služeb pro některé malé obce, zejména v příhraničních oblastech, kde není jiná možnost připojení, je zajišťována satelitním připojením, jehož úhrada dosahuje až 4350 korun u jedné přípojky za měsíc," vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel.

Předražené jsou ale i ceny internetového připojení pro ostatních 2835 knihoven. Ty mají ve většině případů pevné ADSL připojení k internetu. Roční náklady na internet u těchto knihoven tvoří zhruba 81 milionů korun.

To představuje 28 571 korun na jednu knihovnu ročně, a tedy 2380 korun měsíčně. To odpovídá cenám z roku 2004, kdy se za internetové připojení o rychlosti 512 kb za sekundu platilo zhruba 2320 korun.

Samotná Telefónica však dnes nabízí pevné připojení ADSL od 400 korun měsíčně. "Ministerstvo však ochotně platí Telefónice podle sedm let starého ceníku," potvrzuje Miloslav Sova, zakladatel občanského sdružení Internet pro všechny.

Jedná se o nové smlouvě

Několik měsíců před vypršením smlouvy Telefónica podle svých slov vyjednává s ministerstvem vnitra o nových podmínkách. "Proběhlo několik jednání a ze strany společnosti Telefónica byla již předložena nabídka," uvedla mluvčí operátora Blanka Vokounová.

Na ukončení smlouvy se těší menší operátoři, řada z nich už nyní říká, že by knihovnám poskytli internet i zdarma. "Rádi připojíme všechny knihovny v našem dosahu zdarma," říká například Libor Sedlák ze společnosti Radynet a s jeho slovy souhlasí i ostatní.

"Myslím, že mluvím za více firem, když řeknu, že menší firmy jsou schopny dát knihovně internet za protislužbu, jakou je například reklama na vstupních dveřích do knihovny," potvrzuje Jaroslav Molák, provozovatel sítě Rousínovsko.net.

Bezplatně připojit knihovny k internetu chtějí například i společnosti Maxtel, Újezdnet, Náš-Net.org, CZSpeed.net nebo i větší poskytovatelé internetu, jako je Grapesc či společnost Poda.

Zda uspějí, záleží na přístupu ministerstva vnitra. To sice tvrdí, že společně připravuje nový model připojení knihoven a jeho financování, k možnosti, že by knihovny připojily menší firmy, se ale zatím nevyjádřilo. "O příslušném alternativním modelu bude rozhodnuto po projednání materiálu na schůzi vlády," řekl pouze Jiří Korbel.

"Regionální poskytovatelé mohou své služby knihovnám nabídnout. Za relevantní tu lze ovšem pokládat pouze službu garantující nezbytnou funkčnost všech potřebných systémů," dodala Blanka Součková, vedoucí samostatného oddělení literatury a knihoven na ministerstvu kultury.