V předchozím výhledu, který je z května, OECD předpovídala, že růst eurozóny dosáhne dvou procent. Organizace zároveň vyzvala Evropu, aby vyjasnila svá protikrizová opatření.
ČTĚTE TAKÉ: |
Eurozóna se podstatnou měrou podílí i na hospodářských výsledcích Česka. Tuzemská ekonomika by měla příští rok vzrůst jen o jedno procento. Červencový odhad přitom počítal se zvýšením o 2,5 procenta, a to v letošním i příštím roce.
Vyplývá to z nové makroekonomické predikce, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí (MF). Ministr financí Miroslav Kalousek zároveň nevyloučil, že růst by mohl být ještě nižší. MF také očekává, že deficit veřejných financí letos klesne na 3,7 procenta HDP. Dosud MF počítalo s deficitem 4,2 procenta.
"Byl bych nesmírně šťasten, kdyby skutečně příští rok česká ekonomika rostla jedním procentem. Obávám se, že tomu tak nebude a že lednová prognóza bude výrazně horší než říjnová," uvedl již v neděli k nové predikci Kalousek. Podle ministerstva další vývoj české ekonomiky bude do značné míry záviset na tom, zda, jak rychle a s jakými následky se podaří vyřešit současnou situaci v problémových zemích eurozóny.
V roce 2013 by ekonomika měla růst podle MF o dvě procenta a následně v roce 2014 stoupnout o 3,3 procenta. V červenci přitom MF počítalo s 3,3procentním růstem již v roce 2013 a s téměř čtyřprocentním růstem v roce 2014. MF proto kvůli nejistému vývoji připravuje zhruba tři scénáře vývoje.
Zatímco optimistický scénář počítá pro příští rok s růstem tuzemské ekonomiky až o procento, další dva - krizový a katastrofický - berou v potaz její pokles. Při těchto variantách by vláda musela vypracovat "zásadní opatření" v rozpočtové legislativě především na straně výdajů a možná i příjmů, řekl ministr.
Naopak problém by tuzemská ekonomika neměla mít s inflací, kterou MF očekává dokonce nižší než v červencové prognóze. Průměrná míra inflace by měla letos činit 1,9 procenta proti původně předpovídaným 2,3 procenta.
V roce 2012 by měla inflace stoupnout na 3,2 procenta kvůli postupnému sjednocování sazeb daně z přidané hodnoty. Zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z deseti procent na 14 procent podle MF zvýší inflaci o 1,1 procentního bodu.
Míra nezaměstnanosti by měla být podle MF letos a příští rok mírně vyšší než v červencových odhadech. V obou letech by měla nezaměstnanost činit 6,9 procenta.
Hrozí hluboká recese
OECD se domnívá, že některé země eurozóny růst ani neudrží. Klíčový bude průběh dluhové krize a především to, zda se v eurozóně podaří obnovit důvěru ve státní finance. Pokud se to politikům nepodaří, eurozóna a další vyspělé země mohou upadnout do hluboké recese.
OECD svou předpověď vydává jen pár dnů před schůzkou G20 v Cannes. Ta se bude konat na konci tohoto týdne a patrně se zaměří právě na hospodářské vyhlídky a podporu globální ekonomiky.
Americká ekonomika podle prognózy příští rok vykáže růst o 1,8 procenta, zatímco v květnové prognóze OECD počítala s růstem o 3,1 procenta. Rizikem je ještě výraznější oslabení, a to nejen v USA. Zda k němu skutečně dojde ale bude záležet na tom, zda krize kolem státních dluhů přestane negativně ovlivňovat finanční trhy a naopak.
