Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba si na řešení problému přizval osm odborníků na různé oblasti energetiky. Ti mají do konce června čas na přepracování návrhu energetické koncepce, který zbyl na ministerstvu průmyslu a obchodu po jeho bývalém šéfovi Martinu Kocourkovi.
Poradní komise ministra průmyslu a obchodu bude mít osm členů a hned dva spolupředsedy - předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou a akademika Václava Pačese, který dostal podobný úkol od vlády již před čtyřmi lety.
Členství v komisi zabere osmi značně zaneprázdněným odborníkům desítky hodin času. A za tuto práci navíc nedostanou žádnou finanční odměnu.
INFOGRAFIKA: Co se změní v energetické koncepci? |
Obavy, že komise bude plná lobbistů jednotlivých zájmových skupin v energetice, se nenaplnily. Pět z osmi členů tvoří akademici a vyučující na vysokých školách. Zbývající trojici tvoří vedle Drábové ekonomický analytik Jan Procházka a odborník na oblast plynárenství Vladimír Štěpán.
Členové komise i ministr Martin Kuba se shodují, že Kocourkova koncepce je bez úprav nepoužitelná. „Závěry původního návrhu nebyly zcela zasazené do ekonomické reality,“ řekl Kuba.
Loni zpracovaný materiál totiž počítal se spuštěním až 14 jaderných reaktorů do roku 2060 a na druhé straně s postupným uzavřením všech větrných a solárních elektráren. Odborná veřejnost kriticky hodnotila také nereálně vysoké hodnoty tuzemské spotřeby a exportu elektřiny z Česka.
Úspěch bude zvládnout Temelín
Podle Dany Drábové jsou plány na deset a více jaderných bloků v Česku mimo realitu. Za velký úspěch prý bude možné považovat už to, že ČEZ zvládne postavit a uvést do provozu třetí a čtvrtý blok vTemelíně. „Svoji roli v komisi vidím tak, že se pokusím vyčíslit kapacity odborníků a průmyslu, které budou třeba pro výstavbu požadovaného počtu jaderných bloků,“ uvedla Drábová.
Jak dodává ministr Martin Kuba, přepracovaná koncepce energetiky bude méně plánovat, co nastane za 50 let, ale zaměří se hlavně na nejbližší dvě desetiletí. Chce tak řešit hlavní potíže současné doby, jako je stále se zostřující konflikt o cenu hnědého uhlí mezi těžebními podniky a teplárnami.
Kdo je v poradní skupině? |
Hlavním zdrojem napětí při přepisování energetické koncepce zřejmě bude - jak je už v Česku tradicí - otázka zachování, či prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji.
Opět se hraje o limity těžby
Z prvních výroků členů poradní komise je cítit skeptický postoj k dalšímu rozšiřování uhelných lomů. Příkladem může být vyjádření Václava Pačese, podle kterého musí stát vzít v úvahu nejen přímé náklady a výnosy z těžby uhlí za limity. Důležité jsou podle jeho názoru také negativní dopady na zdraví Severočechů a sociální strukturu regionu.
Právě včera přitom Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy spolu s organizací Greenpeace zveřejnilo studii, která se pokouší vyčíslit nepřímé náklady spojené s dobýváním uhlí za limity. Dalších 120 let těžby by podle této studie způsobilo škody na zdraví obyvatel v hodnotě 387 miliard korun a emise skleníkových plynů vzniklých spálením vytěženého uhlí by napáchaly škody za dalších 889 miliard korun.
Pokud vláda v létě novou energetickou koncepci schválí, stane se tak prvně od března 2004. O schválení aktuální koncepce v minulých letech usilovali ministři průmyslu Martin Říman a Martin Kocourek, ani jeden z nich však nestihl schvalování dotáhnout až do konce.
Hlavním rizikem pro novou podobu státní energetické strategie zůstává postoj Evropské unie. Komisař pro energetiku Günther Oettinger již na počátku února uvedl, že by bruselské úřady měly od členských zemí převzít pravomoci týkající se rozhodování o budoucí podobě energetiky.
Martin Kuba si přesun dalších pravomocí do Bruselu nepřeje. „Odmítám, aby Evropská komise rozhodovala o tom, z čeho budou členské země vyrábět elektřinu. Každá země má jiné podmínky,“ zdůraznil ministr.¨
