Lidovky.cz

Zase v Evropě vypadáme jako šašci, říká Schwarzenberg ke Klausovi

Ekonomika

  13:43
PRAHA - Rozhodnutí prezidenta Václava Klause nepodepsat doplněk Lisabonské smlouvy týkající se nového záchranného fondu eurozóny, rozladil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga i premiéra Petra Nečase. Podle nich je toto gesto zbytečné a obrazu Česka v Evropě spíš uškodí.

Jediní nepodepsali. Smlouvu si jako „horký brambor“ přehazuje prezident Klaus a ministr zahraničí Schwarzenberg. foto: ČTK

"Tyto valy považuji za zrůdnou, nesmyslnou, absurdní věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl Klaus na setkání týdeníku Euro s manažery. K podpisu ho totiž ve čtvrtek vyzval Senát.

Prezidentův podpis přitom na samotnou činnost evropského záchranného fondu vliv, funguje už od podzimu. „Je to blbý, poněvadž jsme jediní, kteří to nepodepsali. Vypadáme zase jako šašci v Evropě,“ kroutí hlavou šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.

ČTĚTE TAKÉ:

Podle premiéra Petra Nečase je prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. „Nás se to nijak nedotýká, nijak nás to nesvazuje ani nezavazuje,“ míní Nečas. „Mechanismus ESM od října existuje. Tady se jedná pouze o úpravu článku 136 Lisabonské smlouvy, která zpětně umožňuje jeho vytvoření,“ dodal.

„Česká republika nemusí ratifikovat smlouvu o ESM. To je mezinárodní smlouva podepsaná všemi 17 státy eurozóny a platí už od konce září,“ řekl ČTK mluvčí Evropské komise Simon O'Connor.

Vláda, parlament a prezident netáhnout za jeden provaz

Mluvčí komise také uvedl, že dokončení ratifikace článku, které jen vyjasňuje právní rámec týkající se smlouvy o ESM, nemá na fungování ESM žádné dopady. „Ta smlouva už platit začala a plně funguje,“ dodal.

Podle analytika České spořitelny Jana Jedličky bude mít blokování ratifikace dodatku lisabonské smlouvy dopad spíše na důvěryhodnost Česka, než na činnost ESM. „Vláda, parlament a prezident netáhnou za jeden provaz. To je zvláště nešťastné v době vyjednávání budoucího rozpočtu EU na roky 2014 až 2020,“ upozornil.

Společný záchranný fond

Fond by měl za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky.

Pokud by Česko bylo členem eurozóny, muselo by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by země musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun; tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.