Lidovky.cz

Úředníci nejsou specialisté, vysvětluje Kocourek miliony externistům

Ekonomika

  8:00
PRAHA - Proč si česká ministerstva platí externí poradce a právníky za desítky milionů ročně? Státní úředníci prý totiž náročnou agendu nezvládnou, hájí se resorty, na jejichž rozhazování poukázalo šetření Nejvyššího kontrolního úřadu.

Exministr průmyslu Martin Kocourek (ODS) foto: ČTK

Ministerstvo průmyslu a obchodu předloni zaplatilo za externí poradenství více než 42 milionů, což je více než dvojnásobná částka oproti roku 2010. Důvod? Tehdejší šéf resortu Martin Kocourek tvrdí, že úředníkům chyběla odbornost.

„Nespecializují se třeba na vyvlastňování, což jsou otázky, které jsme tehdy řešili,“ řekl Kocourek serveru Lidovky.cz. Zároveň dodává, že si není vědom toho, že by se náklady na externí posudky za jeho působení na ministerstvu nějak dramaticky navyšovaly.

NKÚ se zaměřil také na předražené české dálnice:

Čísla z kontrolní zprávy NKÚ ale hovoří jasně. Mezi roky 2010 a 2012 vynaložilo ministerstvo na konzultační, poradenské a právní služby o 13 milionů více, což představuje 67% nárůst.

Na ministerstvu pro místní rozvoj (Kamil Jankovský, LIDEM) se utrácelo ve stejném období o 44 procent víc a v resortu životního prostředí (Pavel Drobil, Tomáš Chalupa, oba ODS) dokonce o 91 procent víc. Ministerstva přitom zaměstnávají desítky úředníků, kteří by si řadou problémů měli poradit sami. ČTĚTE PODROBNOSTI

KOLIK PLATÍ MINISTERSTVA EXTERNISTŮM?

„Příslušné odborné útvary, které se na zvýšení zmíněných nákladů podílely, nejsou dostatečně personálně vybaveny. Často řeší široké odborné spektrum, někdy se musí zabývat i jednorázovou problematikou,“ reagoval na výtky mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Paták.

Absurdní utrácení

Některá zjištění NKÚ poukazují na nesmyslné kroky ministerstev při hodnocení úspěšnosti projektů. Jeden příklad za všechny:

  • Ministerstvo průmyslu  v roce 2011 spustilo televizní kampaň za 4,7 milionu na  propagaci vzdělávání v průmyslových řemeslných oborech. Úřad vyhodnocoval sledovanost jednotlivých pořadů, ale již neposuzoval, zda uvedená televizní kampaň vůbec přispěla k nárůstu počtu přihlášek na učňovské obory.

Úřad se podle něj nemůže opřít o vlastní specialisty ani při výběrovém řízení na pozice ředitelů zkušebních ústavů. Podle NKÚ přitom čítá personální odbor  ministerstva 18 zaměstnanců.

„Konstatování NKÚ o počtu zaměstnanců konkrétního útvaru neprokazuje možnost zajištění konzultačních, poradenských a právních služeb v potřebném rozsahu tímto útvarem. (...) Hlavními důvody zadání externí firmě byly procesně i časově velký rozsah zakázky, vysoká specializace předmětných státních podniků a požadavek nezávislosti při organizaci těchto výběrových řízení,“ dodává Paták.

„Minimalizování kapacitních nároků na zaměstnance“

NKÚ poukázal také na více než milionovou zakázku ministerstva pro místní rozvoj na vypracování interní směrnice a koncepce pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím centralizovaného registru. Dokument mohl podle úřadu vypracovat odbor legislativně právní (13 zaměstnanců) nebo odbor veřejného investování (35 zaměstnanců).

ČTĚTE TAKÉ:

„Pro ministerstvo nebylo účelné a hospodárné přijímat na tuto jednorázovou činnost nové pracovníky a vytvářet tak nová tabulková místa. Zapojením odborně kvalifikovaného dodavatele byly významně zkráceny práce spojené se zpracováním jednotlivých povinných dokumentů a byly minimalizovány kapacitní nároky na zaměstnance,“ stojí v oficiálním vyjádření resortu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.