Lidovky.cz

Jihokorejská časovaná bomba: lidé žijí na dluh

Ekonomika

  7:00
SOUL - Jihokorejci utrácejí víc, než kolik vydělávají. Po desetiletích silného ekonomického růstu zrodil národ obezřetných střádalů kreditní kulturu, kterou už mnozí označují za "tikající časovanou bombu".

Jižní Korea foto: ČTK

Napsal to zpravodajský server BBC News. Pak Jong-hjon si na návštěvu Korejského národního fondu štěstí oblékl sako. Jeho tenký, lesklý materiál odrážel pruhy světla, zatímco s manželkou čekali, až na ně přijde řada.

Zhruba 150 tisíc lidí jako on už se do fondu přihlásilo od doby, co před pěti měsíci zahájil provoz coby nová vládní iniciativa s cílem pomoc nejchudším Jihokorejcům zvládnout své dluhy.

"Míval jsem deset kreditních karet," řekl Pak. "Používal jsem je na různé věci: každodenní potřeby pro domácnost, kancelářské potřeby do práce, a taky na velké nákupy za tisíce dolarů, jako byla lednička nebo domácí spotřebiče," dodal. Dluhoví manažeři souhlasili, že odepíší polovinu Pakova dluhu. Měl štěstí.

Národní fond štěstí srovná ekonomickou nerovnost

Ale ne každý souhlasí s tím, že podobná "dluhová amnestie" je odpovědí na problém. Vznikla jako jednorázové řešení pro ty, kdo mají nejnižší příjmy a běžet má jen pět let. Ovšem kritici míní, že bude jen podporovat lidi k neplacení.

Generální manažer tohoto schématu Kwon Jong-te poukazuje na přísná kritéria pro podání žádostí a také na profil těch, kdo o částečné odpuštění dluhu žádají.

Průměrný dluh žadatelů je těsně nad 10 tisíc dolarů (asi 200 tisíc korun) a jejich průměrný roční příjem je méně než polovina této částky. "Tady nemluvíme o financování rozmařilého životního stylu," řekl.

Národní fond štěstí byl klíčovým předvolebním slibem nynější jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje, která slíbila, že se vypořádá se sílící nerovností v zemi.

Nejdramatičtějším aspektem dluhového problému země je skutečnost, že se kreditní kultura nejvíc šíří mezi nejchudšími obyvateli. Tlak na utrácení peněz za značky a luxusní zboží stoupá ve spirále od asijské finanční krize v 90. letech minulého století, a to i v době, kdy ekonomika zpomaluje.

K utrácení vybízejí obzvlášť svatby

Kim Te-sun se právě oženil, a tak ví, co to znamená utrácet peníze. Jihokorejské svatby jsou prošpikované tradicemi, z nichž mnohé ale získaly novou, moderní cenovku.

 Očekávané dary zahrnují nové obleky pro všechny mužské příbuzné nevěsty a nákladné šperky, doplňky a make-up pro ni, krom běžných výdajů na samotnou svatbu, hostinu a svatební cestu.

"Některé věci jsou na ženění velmi stresující, protože tu jsou jistá pravidla, která se musí splnit - tradiční požadavky a k nim i nějaké moderní," dodal Kim. "Tradiční svatba je o konceptu hjo, což znamená úctu, je o respektu k rodičům, ale moderní manželství jsou hlavně o utrácení peněz, všechno se hodně zkomercializovalo," dodal.

Jeho svatba a skromný pronájem bytu ho stály 300 tisíc dolarů (asi šest milionů korun) především proto, že v Jižní Koreji platí unikátní systém nájemních depozitů, který vyžaduje vysokou investici od každého, kdo se snaží vytvořit vlastní domácnost.

Nedávný průzkum zjistil, že během posledních tří let stouply náklady na svatbu o 30 procent. Až do nedávna náklady na svatbu, vzdělání a byt hradily roky pečlivého střádání rodičů a prarodičů. Spoření v domácnostech ale prudce klesá.

Vláda přesto vybízí ke spotřebě

A namísto šetření se podle nedávné zprávy jedné místní banky stali z Jihokorejců největší uživatelé kreditních karet na světě. Dluhy domácností jako celku stouply ke konci loňského roku na 164 procent čistého příjmu, což je víc než v USA a představuje značně rizikový faktor.

Ironií je, že vláda po svých obyvatelích chce, aby utráceli ještě víc. Ekonomický model země založený na velkých výrobních společnostech vykazuje známky zpomalování a Jižní Korea potřebuje posílit domácí spotřebu, aby to vyrovnala.

Kim Te-sun a jeho manželka ukončili svatební obřad tradiční úklonou rodičům. Na oplátku od nich dostali kapesné, aby ho utratili na svatební cestě.

Až dosud mladí lidé záviseli na rodičích a prarodičích, pokud šlo o start do života. Ale se smrskávajícím se množstvím úspor a rostoucími dluhy se nabízí jednoduchá otázka: Kdo zaplatí účty, až bude řada na jejich dětech?

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.