Proč se Česko zbavuje armádních bitevníků pod cenou? „Před pěti až deseti lety poptávka byla, ale museli bychom jít na nižší cenu, než si ministerstvo představovalo,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lidovky.cz jeden z důvodů Jiří Hynek.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte prohlášení ministra obrany o dohodě s americkou firmou? Bude to pro Česko výhodný obchod?
Když se ta letadla prodají, tak je to prostě dobře. Diskutovat o tom, zda je to hodně nebo málo, nemá smysl. Podle toho, co jsem slyšel, tak to má hlavu a patu. Mohl by to být opravdu reálný obchod. Ale nepředjímejme. Obchod skončí, až budou peníze na účtě. Do té doby jsou to jen představy.
Lidovky.cz: Nesvazuje si stát ruce zveřejněním této nabídky? Část letadel tu zůstane a každý kupec by chtěl logicky cenu, kterou ministr v pátek zveřejnil.
Stát dělal celou dobu zásadní chybu – měl naprosto nereálné představy o ceně letadel. Řada možných obchodů se neuskutečnila kvůli tomu, že byla drahá. Hodnota těch strojů je přitom každým rokem menší. Stát nic nesvazuje, bude rád, že dostane stejnou cenu jako letos. Mít představu, že když to dnes neuskutečním a za rok za dva dostanu víc peněz, je nesmyslná.
Drahé oživení Ministerstvo obrany má za každý jeden bitevník dostat 15,5 milionu, ale jen samotné oživení zakonzervovaného stroje je mnohem dražší. Jde do desítek milionů korun. „To je věc Aera Vodochody. My dostaneme peníze, oni zařídí zprovoznění, vysvětluje Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany. Počítá se, že Aero jako výrobce bitevníků si přijde na peníze i za servis a dodávky náhradních dílů. Smlouva by se měla podepsat příští rok v lednu, na jaře začne Aero s oživováním a v listopadu by se mělo za oceán dostat prvních sedm strojů L-159. |
Lidovky.cz: Z původních 700 milionů, za které stát původně jeden letoun zakoupil na současných 15 – to je přeci drastický skok...
Je tu řada obchodních firem, které věděly, jaká je cena letounu. Kdyby se to prodalo před deseti lety, tak určitě za cenu vyšší než dnes. Cena je závislá na tom, v jakém jsou letouny stavu. Jsou v pořádku, ale v letectví máte tzv. průběhy po ulétaných kilometrech nebo počtech letů.
Lidovky.cz: „Oživení“ každého letounu nakonec ale vyjde asi dráž, než samotná prodejní cena (viz box).
Ano, to je dost možné. Každým rokem končí životnost dalších a dalších součástek. Ne tím, že by se opotřebovaly, ale čistě kvůli tomu, že jsou staré. Jsem přesvědčený, že většina dílů bude muset znova projít takzvaným resursem – prověřením, zda jsou v pořádku. A jsem přesvědčen, že v pořádku budou. Ale jen tohle dostat na papír, je docela drahá záležitost.
Lidovky.cz: Není trochu škoda, že kvalitní české letouny budou sloužit jen na výcvik a pravděpodobně také jako cvičné cíle pro americké armádní piloty?
Určitě je to důstojnější osud, než kdyby stály zakonzervované v hangáru. Ty stroje budou létat a je úplně jedno, zda jsou používané jako cvičné cíle. Neznamená to, že by se mohly znelíbit a že by je pak nikdo nechtěl poptat. Nerozhoduje v jakých barvách létají, nebo jakému účelu slouží.
Lidovky.cz: Proč se léta nedaří prodat letadla fungující armádě v zahraničí?
Jak už jsem říkal, zájemci by to koupili, ale za menší cenu. Nemyslím teď Irák, jsem přesvědčen, že řada obchodů prezentovaných vládou v posledních letech byly dobře míněné. Ale byznys není olympiáda. Buď jste první, nebo poražení. A ti už se nepočítají. To naše stále druhé místo v soutěžích, kde jsme tak trochu dělali jiným křoví, to je špatně. Před pěti až deseti lety poptávka byla. Ale museli bychom jít na nižší cenu, než si ministerstvo představovalo.
