Lidovky.cz

Ekonomika

Top 5 českých podvodů loňska: falešná charita i pohádka o hodném Honzovi

Cifršpión – ilustrační foto. foto: Shutterstock

Doporučujeme
PRAHA - Hyenismus po tragickém výbuchu ve Frenštátě pod Radhoštěm i sázka na lidskou hamižnost se „zaručeným“ výdělkem dvojnásobku. Podvodníci v Česku byli loni opět vynalézaví. Server Lidovky.cz vám přináší výběr pěti nejbizarnějších případů, ve kterých šlo o miliony i miliardy. Čerpali jsme z výroční zprávy Finančního analytického útvaru ministerstva financí.
  6:00

Jednou z největších kauz, které loni speciální úředníci ministerstva financí prošetřovali, byly podezřelé penězovody z někdejší největší tuzemské kampeličky. Kauza Metropolitního spořitelního družstva nakonec skončila bankrotem a vyplácením střadatelů díky zablokovaným dvěma miliardám a pojistce.

"Družstvo v krátkém časovém úseku poskytlo úvěry v řádu desítek až stovek milionů korun více obchodním společnostem, které je bezprostředně po načerpání převáděly na další společnosti, přičemž podstatná část těchto finančních prostředků byla následně převáděna do jihovýchodní Asie," popisuje výroční zpráva FAÚ.

Firmy na bezdomovce

Jednoduchý, rychlý a nelegální způsob podnikání zvolil pan P. z Ostravy. Koupil několik ready-made "eseróček", které za drobnou úplatu napsal na bezdomovce. "Tyto nové 'jednatele' a 'jediné společníky' následně doprovodil na pobočky banky v Ostravě, kde pod jeho vedením založili pro společnosti bankovní účty. Sídla společností pan P. převedl do Prahy, neboť dobře věděl, že územní pracoviště Finančního úřadu pro hl. m. Prahu jsou přetížená, a tudíž se alespoň po určitou dobu nemusí obávat žádných daňových kontrol. Následně stačilo jen společnosti registrovat jako plátce daně z přidané hodnoty a každý měsíc vyplnit za každou společnost daňové přiznání k DPH, v němž vstupy (odpočty) převyšovaly výstupy," popisují detektivové.

Případy roku 2011

Úřady mu posílaly statisíce korun měsíčně, které si rovnou vybíral z bankomatu. "Jeho" firmy přitom nic nedělaly. Systém přestal fungovat až ve chvíli, kdy si podezřele vysokých odpočtů všimla banka. Analytici následně ihned konta zmrazili a podali trestní oznámení. I tak ale "podnikatel - šikula" inkasoval miliony korun.

Jistota dvojnásobku

Téměř pohádkový příběh o dobromyslném Honzovi Pospíšilovi se začal psát loni v pátek 13. září. O co šlo? Na internetu se objevily webové a facebookové stránky, na kterých „Honza Pospíšil“ nabízel, že každému, kdo mu zašle částku od 100 do tisíce korun, vrátí obratem dvojnásobek. Limit výplat si stanovil na celkové částce 10 milionů.

Cifršpioni

Posláním Finančního analytického útvaru ministerstva financí je odhalovat praní špinavých peněz a financování terorismu. Loni se jeho pracovníkům podařilo zajistit přes tři miliardy korun.

Vedle toho je FAÚ také koordinátorem uplatňování mezinárodních sankcí a je součástí celosvětové sítě takzvaných finančních zpravodajských jednotek.

Brzy si toho všiml novinář serveru Aktuálně.cz, kterému měl internetový dobrodinec skutečně poslat 200 korun za zaslanou stokorunu. Spekulovalo se, zda jde o podvodníka, nebo virální reklamní kampaň některé z tuzemských bank.

Na další peníze totiž mohli důvěřivci brzy zapomenout. Přestože poté Aktuálně.cz upozorňovalo na pochybnosti a blokování Pospíšilových účtů, podvodník s vymyšlenou identitou inkasoval vesele dál.

„V poměrně krátké době se na účtech sešlo přibližně 2 600 000 korun. Ze strany FAÚ byly učiněny patřičné kroky k ukončení činnosti 'lidumila' Honzy Pospíšila včetně zajištění prostředků a podání trestního oznámení,“ konstatuje FAÚ ve zprávě.

Vyjma platby novináři neposlal „Honza Pospíšil“ jedinou platbu zpět. „Proč právě tomuto novináři, který se následně svým článkem postaral touto podvodníkovi o reklamu, by asi také mělo zajímat orgány činné v trestním řízení,“ stojí dále ve zprávě.

Pár dnů, zlodějina za statisíce

Hlavně před vánočními svátky řešili detektivové případy podvodných on-line obchodů zaměřených na mobilní telefony a elektroniku. "Na internetu se objevila celá řada nových 'zaručeně nejlevnějších, nejrychlejších a nejspolehlivějších' internetových obchodů. Scénář pak byl vždy stejný. Na bankovní účet podvodného e-shopu, (vedený na tzv. 'bílého koně' nebo založený na odcizenou identitu) byly zasílány platby za zboží, které nebylo dodáno, a získané peněžní prostředky byly vybírány v hotovosti či odesílány na bankovní účty do zahraničí," popisuje výroční zpráva.

I přes to, že obchody fungovaly v řádů dnů či týdnů, vydělali podvodníci statisíce korun. Cifršpioni zároveň připouštějí, že vzhledem k velkému množství byl boj proti nim nerovný.

Nakupování na internetu (ilustrační foto).

"Ve spolupráci s bankou, kde je zjištěn bankovní účet podvodného e-shopu, jsme schopni rychlého zablokování podezřelého účtu se současným podáním trestního oznámení. Vzhledem k četnosti těchto případů je však namístě opakovaně varovat před nákupy v neprověřených internetových obchodech a v případě, že se přesto zákazník rozhodne pro nový e-shop, je vždy bezpečnější zvolit platbu na dobírku," doporučují.

Hyena

Finančním detektivům na stole přistál i případ těžko uvěřitelného hyenismu. To když se podnikatel snažil zpeněžit dobrotu lidí po tragickém výbuchu ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Stačilo jediné: vyrobit web podobný stránkám obce a přidat číslo účtu k zasílání peněz. Podvodníkovi ale plán nevyšel, upozornila na něj banka a detektivové ho ihned zablokovali. "Výsledkem šetření v této věci bylo samozřejmě podání trestního oznámení," podotýká zpráva.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.