Čeští pěstitelé se nedokážou vyrovnat nízkým cenám polských pěstitelů, kteří do Česka hrnou svoji úrodu. Kvůli embargu totiž ztratili ruský trh.
K tomu se ještě přidala výjimečně dobrá sklizeň ovoce a zeleniny, část úrody se stává neprodejnou, případně náklady na sběr a uskladnění vysoce převyšují nákupní cenu. Se svolením EU tak někteří zemědělci, včetně českých, nechávají úrodu ladem, případně ji likvidují nebo darují jako biomasu.
A za zlikvidované ovoce či zeleninu pak dostávají od Unie odškodné. „V Česku se zatím jedná o zhruba 700 hektarů s ovocem a zeleninou, jejichž majitelé požádali o kompenzace,“ řekl LN předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
PSALI JSME: |
Likvidace potravin, které mohl klidně někdo sníst, budí emoce. Třeba v Rakousku už nespokojení lidé vyzývají k bojkotu firmy Efko. Zemědělci ale argumentují tím, že bez tohoto opatření by mnoha pěstitelům hrozil krach.
Tisíce evropských zemědělců, včetně českých, se dostávají do paradoxní situace. Kvůli snaze zastavit pokles cen, způsobený embargem na dovoz zemědělských komodit do Ruska, nechávají část úrody shnít nebo ovoce a zeleninu přímo likvidují.
Tento postup se nelíbí spotřebitelům, kteří záměrnou likvidaci potravin odsuzují a vyzývají k bojkotu firem, které se jí dopouštějí. Zástupci zemědělců se ale hájí tím, že jim nic jiného nezbývá.
Ničení úrody, nebo krach
Předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
„Mnozí pěstitelé jsou bohužel postaveni do situace, ze které není úniku. Buď část úrody zlikvidují a dostanou za to kompenzaci, nebo budou podnikat s velkou ztrátou a časem skončí. A za dva nebo tři roky se pak ceny mnohonásobně zvednou, protože ovoce a zeleninu nebude mít kdo pěstovat,“ řekl LN předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
V České republice podle něj zatím zemědělci nechali s posvěcením Evropské unie záměrně ladem úrodu na 700 hektarech. „Jedná se o ovoce, zejména jablka, a zeleninu. Tisíce tun těchto komodit jsou určené k likvidaci ve skladech,“ uvedl Ludvík.
O co vlastně jde? Když Rusko vyhlásilo embargo na dovoz potravin ze zemí, které proti němu přijaly sankce, vyvolalo to v celé Evropě ohromný tlak na ceny. Zemědělští producenti se snažili své přebytky, původně určené k vývozu, uplatnit na domácím či evropském trhu, a protože nabídka převýšila poptávku, ceny začaly rapidně klesat.
ČTĚTE TAKÉ: |
Aby Unie zemědělcům pomohla, přijala pro pěstitele určitých druhů ovoce a zeleniny kompenzační opatření v celkové výši zhruba 3,5 miliardy korun. Tyto peníze byly určeny pěstitelům, kteří pod dohledem kontrolorů část své úrody zlikvidují a dostanou za to odškodnění.
„V Česku bylo kladně vyřízeno celkem 23 žádostí o kompenzace, zatímco třeba v sousedním Polsku jich zemědělci podali tisíce,“ řekl Ludvík. Suma, určená na kompenzaci, tak byla rychle vyčerpána, a Evropská komise proto další přijímání žádostí pozastavila. O dalším postupu se bude jednat na konci září.
Jedna věc jsou však peníze a druhá likvidace potravin, která se mnohým spotřebitelům nelíbí. Když například rakouská média zjistila, že u Lince zemědělci, sdružení v družstvu Efko, zlikvidovali deset hektarů zelí, vyvolalo to okamžitě výzvy k bojkotu ostatních výrobků firmy.
Ani jednu zavařeninu
Stovky Rakušanů píší do novin, že už od Efka nekoupí ani jednu sklenici zavařeniny. Přitom podobně skončily i tisíce tun další zeleniny a zejména jablek. Ta nechávají sadaři na stromech, dokud nespadnou a neshnijí.
Producenti se ale hájí tím, že přebytečnou a neprodejnou úrodu nemohou ani rozdat zadarmo. „Třeba u zelí tvoří až 50 procent nákladů ruční sběr. Logisticky to nejde zajistit tak, aby i při rozdání úrody zemědělec neprodělal,“ tvrdí předseda družstev Efko Walter Schiefermüller.
Ještě markantnější je to podle něj u ovoce. Vzhledem k obrovskému přebytku jablek, vyvolanému nejen embargem, ale i dobrou úrodou v celé Evropě, vykupují podle Schiefermüllera zpracovatelé jablka na marmelády za čtyři centy na kilogram, zatímco náklady na sklizeň a odvoz činí sedm centů.
