Chudičký Nepál přežije jen díky turistům. Jarní sezona je ale ztracená

Neštěstí v horské zemi je o to horší, že přišlo v době největší turistické sezony. Ta v Nepálu připadá, kvůli počasí, na duben a říjen. Jarní část sezony je tak v podstatě ztracená. A otázkou je, kolik zahraničních hostů může zemětřesení a další nepálská neštěstí v uplynulém roce odradit.

První ekonomické odhady pro Nepál nevyznívají dobře. Podle americké televize CNBC můžou ztráty země dosáhnout až dvaceti miliard dolarů. Hlavní ekonom poradenské společnosti IHS pro oblast Asie a Pacifiku Rajiv Biswas zdůraznil, že jeden z nejchudších států světa má jen malou možnost utáhnout obnovu země z vlastních peněz.

„Celkové náklady na rekonstrukce v Nepálu, s použitím vhodných stavebních standardů pro regiony ohrožené zemětřeseními, by mohly překročit částku pět miliard dolarů,“ spočítal Biswas pravděpodobnou výši nákladů příštích měsíců a let.

V zemi sevřené z jedné strany Indií a z druhé Čínou tvoří příjmy ze služeb bezmála polovinu hrubého domácího produktu. Podíl této složky ekonomiky v posledních dvou letech navíc rostl.

Část lidí živí zemědělství, průmysl je v Nepálu jen málo rozvinutý. A zhruba polovina obyvatel je bez práce, což ale neznamená, že nejsou nějakým způsobem závislí na turistech.

Pod hranicí chudoby pak podle údajů na webu českého ministerstva zahraničí žije asi čtvrtina obyvatel Nepálu.

„Pokud zemětřesení odradí turisty, budou dopady na ekonomiku opravdu nedozírné. Před zemětřesením žila spoustu lidí na hranici chudoby a po víkendu se číslo ještě zhorší. Na turistech je závislých více než půl milionu Nepálců. Většina mladých odchází za prací do zahraničí, například do Indie. Podle mého názoru nemůže jiné odvětví smazat nepálskou závislost na turistech,“ podotkl Lukáš Bártek z cestovní kanceláře Livingstone, která do oblasti pořádá zájezdy.

Dočasný dopad je zřejmý. Vzhledem k poničeným městům, silnicím i horským trasám (pro trekaře i horolezce) je dokončení jarní sezony možné pouze ve velmi omezené podobě. Nepálci se proto budou snažit stihnout zemi aspoň částečně „zprovoznit“ do září a října, kdy po monzunovém období do Nepálu opět zamíří turisté.

Pro lepší představu: před dvěma lety dosáhl počet zahraničních návštěvníků bezmála 800 tisíc.

Ondřej Jirásko z cestovní kanceláře Alpy očekává krátkodobý odliv turistů. V dlouhodobém časovém horizontu ale věří, že neštěstí Nepál dramaticky nepostihne.

„Je to pro Nepál velká tragédie. Jak lidská, tak i ekonomická. Pro mnohé malé vesničky, které jsou na známých trekových trasách, je turismus jediným příjmem. V oblasti Everestu a Annapurny, což jsou dvě nejznámější a nejnavštěvovanější trekové oblasti, lze za posledních pár let zaznamenat velké zvýšení životní úrovně místních obyvatel,“ poukázal Jirásko.

Pro zemi je velmi důležité obnovit trasy ve zmíněných oblastech, stejně tak i zázemí pro horolezce. Příjmy plynoucí z prodaných povolení k výstupům (takzvaným permitům) na tyto a další hory jsou značné.

„Po nějakou dobu budou určitě uzavřeny památky a možná i nějaké trekové cesty. Místní správy ale udělají vše, aby byly turistům a trekařům co nejdříve zpřístupněny. Obnova bude velmi náročná a dlouhá. Bohužel jsou nenávratně zničeny i některé památky, které byly světového dědictví UNESCO,“ dodal Jirásko.

Z Česka vyráží do Nepálu podle odhadu Asociace cestovních kanceláří ČR zhruba několik tisíc turistů ročně. Část z nich využívá cestovní agentury, značný díl cestuje po vlastní ose.