Lidovky.cz

O developerských projektech Prahy chtěl rozhodovat šéf z Bémovy éry. Zastavil ho architekt Lábus

Ekonomika

  5:00
PRAHA - Poslední měsíce se na vlivná místa na pražském magistrátě snaží dostat lidé spjatí s érou Pavla Béma. Serveru Lidovky.cz se podařilo zmapovat pokus Bořka Votavy, který se chtěl vrátit na vlivný pražský úřad, jehož šéfovskou židli před více než čtyřmi lety nedobrovolně opustil. Působiště dříve neslo název Útvar rozvoje města a podle řady indicií plnilo i přání developerů. Comeback se ale nezdařil.

Bořek Votava na snímku z roku 2008. foto: MAFRA - Lukáš BíbaMAFRA

Na konci února se sedmičlenná komise radila, jaké kandidáty poslat do druhého kola výběrového řízení. Volil se šéf Institutu plánování a rozvoje (IPR) – nástupnické organizace výše zmíněného úřadu ovlivňujícího třeba to, kde bude v Praze zeleň a kde stavební parcela.

Ve hře byl i postup Bořka Votavy k ústnímu pohovoru. Nenápadného odborníka, který v éře primátora Pavla Béma stál ve stínu známějších magistrátních úředníku Jiřího Tomana (investice) a Petera Ďuricy (majetek).

Jeho portfolio přitom bylo mimořádně důležité. Ve známých policejních odposleších z roku 2007 je územní plán častým tématem - lidé kolem exprimátora Béma a podnikatele Romana Janouška se nad ním často scházeli a radili.

Praha vybrala superúředníka pro investice. O miliardy i Blanku se bude starat Prajer

I proto byl zřejmě Bořek Votava – který dnes podle svých slov podniká jako autorizovaný inženýr pozemních staveb –, pro některé lidi ve výběrové komisi nepřijatelný. Podle informací serveru Lidovky.cz se proti jeho postupu v soutěži postavil člen komise Ladislav Lábus, známý pražský architekt a děkan Fakulty architektury ČVUT. Komise o postupujících rozhodovala po prostudování jejich koncepcí rozvoje institutu.

„Pan Lábus odmítl Votavův postup do druhého kola. Pohrozil svým odchodem z komise, mohl z toho být skandál,“ popsal zdroj obeznámený s děním při výběru ředitele IPR. Tím se v konkurenci jedenácti uchazečů nakonec stal architekt a pedagog z ČVUT Petr Hlaváček.

O vyřazení možná až nečekaně silného soupeře zřejmě opravdu rozhodlo silné slovo Ladislava Lábuse, oceňovaného například za rekonstrukci pražského paláce Langhans či akademickou činnost třeba v oblasti revitalizace sídlišť.

INSTITUT PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE

  • Má na starosti přípravu územního plánu a urbanistickou koncepci Prahy.
  • Zastupuje město v územních řízeních, věnuje se i vědecké činnosti. Rozpočet IPR se pohybuje v řádech stovek milionů korun. Sídlí pod pražským klášterem Emauzy.
  • IPR vznikl transformací (schválenou v listopadu 2013) z Útvaru rozvoje města. Jeho činnost je oproti předchůdci rozmanitější. Má mít silnější postavení v rozhodování o podobě Prahy.
  • Institut má za svou krátkou existenci už třetího ředitele. Tomáše Ctibora odvolala rada města v prosinci 2014 kvůli údajnému nezvládnutí zapracovat připomínky k (pozastaveným) pražským stavebním předpisům.
  • Na konci února vzešel ze soutěže nový ředitel Petr Hlaváček, který nahradil dočasnou šéfku Pavlu Melkovou.

Lábus o svém čtvrt roku starém manévru mluvit nechtěl. „To je interní věc. Vůbec se k tomu nechci vyjadřovat,“ odpověděl. Další členka komise – pražská primátorka Adriana Krnáčová (za ANO) – si na podrobnosti soutěže podle svých slov nevzpomíná.

Předseda komise a náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ) o věci také mluvit nechtěl s tím, že rozhodci podepsali závazek mlčenlivosti. Na webu IPR zveřejnili vítěze a vize kandidátů, s nimiž soutěžili v prvním kole.

Bořek Votava byl jediným z jedenácti uchazečů, který se zveřejněním své koncepce nesouhlasil. Lidovky.cz jej oslovily s žádostí o vysvětlení, co bylo jeho motivací pro návrat do úřadu, z něhož musel na začátku roku 2011 – tedy už za vlády primátora Bohuslava Svobody (ODS) – odejít. 

Nejde o první pokus, kdy se na magistrát snaží do vlivných funkcí dostat lidé z okolí Pavla Béma. Před několika dny server Lidovky.cz upozornil na nepodařený comeback Jiřího Tomana, přezdívaného Sumec, který za Bémova primátorování vedl mocný investiční odbor.

Votava: Pět let se tu nic nedělo

„Ti, kteří něco dokázali, jsou nyní dehonestovaní. Přitom pět let se jen mluvilo, nic se nepřipravilo. Ptáte se na motivaci lidí k návratu: asi by chtěli, aby město nějak fungovalo. Jsou to lidé, kteří věci rozumějí a něco za nimi zůstalo,“ popsal Votava. Podotkl, že na Útvaru rozvoje města měl výsledky i s nižším rozpočtem oproti nástupnické organizaci IPR.

„Když jsem byl ve funkci, udělali jsme koncept územního plánu hlavního města Prahy, který TOP 09 zrušila (tehdy v koalici s ODS, rok 2012 – pozn. red.). Připravili jsme také plán ochrany památkového dědictví UNESCO. Za posledních pět let se nepřipravilo nic. To byla moje motivace. Nic jiného v tom roli nehrálo,“ uvedl Votava.

ÚZEMNÍ PLÁN

  • Slouží k vymezení využití pozemků pro dané území. Udává například to, kde může stát park a kde je možné stavět domy nebo obchodní centra.
  • Územní plán je důležitý například také pro vytvoření takzvané územní rezervy určené třeba pro budoucí trasy metra či tramvají.
  • V Praze platí územní plán z roku 1999. Útvar rozvoje města začal s pořizováním nového v roce 2007. O pět let později ale jeho pořizování kvůli pochybnostem zastavila městská rada TOP 09 a ODS.
  • Začala s přípravou takzvaného Metropolitního plánu, který měl rozlišení území a systém obecně zjednodušit a ochránit proti zájmům zvenčí. Tento plán ale hotový není.

Změny územního plánu připravované ještě za Bořka Votavy před třemi roky zajímaly ostravskou kriminálku, k obviněním v této věci však nikdy nedošlo.

Policisté tehdy na pražském magistrátu konkrétně zjišťovali informace o seznamu 240 území zanesených do konceptu územního plánu. Šlo převážně o pozemky, o jejichž využití měli někteří podnikatelé jiné představy než plánovači z Útvaru rozvoje města. Parcely by se podle těchto vizí mohly stát například novými satelitními městečky.

Lidé přímo z úřadu tehdy pod příslibem anonymity popisovaly developerské zájmy ze začátků pořizování územního plánu kolem roku 2007. Přání podnikatelů v té době údajně putovaly k úředníkům z ÚRM v pověstných modrých deskách.

Bořek Votava však takovou praxi odmítl už před třemi lety a ovlivňování územního plánování na jeho úřadu vylučuje i dnes. Podle něj existovalo příliš mnoho mechanismů, které měly nekalému jednání zabránit. Zpochybňuje obecně i korupční étos kolem doby, kdy Prahu řídil Pavel Bém a zřejmě i Roman Janoušek.

„Jestli Pavel Bém kamarádil s nějakým lobbistou… Mně taky volala spousta lidí, kteří měli pozemky, ale já jsem nebyl ten, kdo to ovlivňoval. Změny územního plánu a takové věci chodily přes řadu stanovisek dotčených orgánů státní správy a schvalovalo je zastupitelstvo hlavního města,“ dodal Votava.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.