„Máme tu výhodu, že nejsme závislí ani na Evropě a euru, ani na Spojených státech a dolarových oblastech, ale náš vývoz je tak půl na půl, proto jsme odolnější,“ říká Karnit Flugová.
Sazby jsou na rekordních minimech také ve Spojených státech, Evropské unii a v Česku. V některých zemích jsou dokonce záporné, takže finanční instituce za uložení peněz u centrální banky dokonce platí.
LN Index: Jak dlouho je udržitelná politika minimálních sazeb, kterou jste zavedli před několika měsíci?
Co se týče negativních sazeb, byly použity jen ve velmi extrémních podmínkách. Udělalo to několik málo zemí, jako třeba Dánsko, jehož měna se musí pohybovat v určitém pásmu kolem kurzu eura. Dalším případem je Švýcarsko, které naopak závazek držet kurz k euru nad určitou hranicí zrušilo a čelilo velmi silnému přílivu kapitálu. V Izraeli negativní sazby nemáme. Naše ekonomika má tu výhodu, že není závislá ani na dolarových, ani na eurových oblastech, ale je rozkročena na obě strany. Proto je naše situace jednodušší. Myslím si, že měnová politika izraelské centrální banky si proto vystačí s běžnými nástroji, ale samozřejmě nemohu vyloučit použití nestandardních opatření, pokud by si to měly vyžadovat okolnosti.
LN Index: Jaké okolnosti by to byly, pokud se situace ve světové ekonomice závratně nezlepší?
V našem případě vidíme několik pozitivních věcí. V Izraeli se objevují náznaky rostoucí inflace a naše ekonomika stále roste. Sice pomaleji než v předchozích obdobích, ale je to růst. Pokud bychom byli navázáni čistě na Evropu, mohl by to být problém, ale to není náš případ.
LN Index: Myslíte si, že je cesta i v intervencích na měnovém trhu, ke kterým v Česku sáhla centrální banka?
Vždy záleží na konkrétní situaci dané země. Vaše země to asi potřebovala. My jsme v jiné situaci.
LN Index: Jak čelíte prudkému posilování měny?
Kurz šekelu je důležitý z hlediska ekonomické aktivity a z hlediska inflace. Vývoj kurzu proto bedlivě sledujeme. Zaměřujeme se ale na to, jak se šekel vyvíjí k měnám jednotlivých obchodních partnerů. K euru sice posiluje, k dolaru ale naopak oslabuje, takže situace je vyvážená. A pokud by šlo o nějaké prudké výkyvy, samozřejmě jsme schopni zasáhnout také na měnovém trhu, což jsme už v minulosti udělali.
LN Index: Můžou být tyto extrémní zásahy na trzích ukončeny bezbolestně?
Centrální banky se snaží vysvětlit, jak a za jakých podmínek budou tyto své nestandardní politiky ukončovat. Nemůžeme si ale být jistí, že to trhy pochopí zcela správně a že nebudou nijak reagovat. Myslím, že v Izraeli, kde jsme nemuseli přistoupit k tomu, co dělá třeba Fed nebo Evropská centrální banka, tyto dopady budou menší. Ale samozřejmě je taková věc vždy spojena s určitou nejistotou.
LN Index: Jak se vypořádáte s prudce rostoucí cenou bydlení?
Pravda je, že jedním z problémů naší ekonomiky je drahé bydlení. Ceny bytů vyskočily za posledních několik let velmi prudce vzhůru. Poptávka po novém bydlení je vysoká, protože Izrael má mladou populaci. Jenže v minulosti nebyl dostatek volných pozemků, které musí stát pro výstavbu nejprve uvolnit. Z toho důvodu jsme museli zavést některá opatření, jež omezí rizika plynoucí z této situace. Limitovali jsme velikost hypoték v poměru k vlastním prostředkům, výši splátek k příjmům nebo vliv pohyblivé složky u úroků. Největší riziko totiž samozřejmě je, že lidé nebudou schopni masově splácet hypotéky, a tomu se chceme vyhnout. Ale ceny domů nevstupují do samotné inflace, je to spíše finanční aktivum.
LN Index: Centrální banky tisknou peníze jako o život. Nemůže se to projevit v nečekaném růstu inflace?
Z toho strach nemám. Výhodou měnové politiky je její vysoká pružnost. Můžete ji měnit velmi rychle podle aktuální potřeby. To je velký rozdíl od vládních politik, kde trvá velmi dlouho, než prosadíte nějakou změnu kurzu. Centrální banky přitom v krizi prokázaly, že dokážou být velmi důrazné a umějí rychle reagovat. A udělají to znovu, pokud bude potřeba.
