Lidovky.cz

Řecko nabízí v dohodě s EU skoro totéž, co odmítlo v referendu, píše Bloomberg

Evropa

  18:12aktualizováno  18:32
ATÉNY - Nynější návrhy reforem, které partnerům v EU představila řecká vláda, jsou nápadně podobné těm, které řečtí voliči hromadně odmítli v nedělním referendu. Přesto existuje několik rozdílů, z nichž některé jsou zásadní a jiné méně podstatné, informovala agentura Bloomberg.

Řecký premiér Alexis Tsipras. foto: Reuters

Agentury Bloomberg uvedla i hlavní body toho, co mají oba návrhy společného a v čem se liší: 

Financování a dluh

Řecko žádá o tříletý úvěr ve výši alespoň 53,5 miliardy eur na pokrytí svých finančních potřeb v letech 2015 až 2018. Také požaduje restrukturalizaci dluhu a revizi svého dlouhodobého dluhu splatného po roce 2022. 

V řecké SYRIZE vypukla vzpoura. Část poslanců říká ‚Ne‘ reformám a ‚Ano‘ drachmě

Dřívější návrhy měly být výměnou za prodloužení pětiměsíčního stávajícího záchranného programu úvěrové pomoci v hodnotě 15,5 miliardy eur a nezahrnovaly žádnou restrukturalizaci dluhu. 

Fiskální cíle zůstávají stejné s přebytkem primárního rozpočtu na jednom, dvou, třech a 3,5 procenta hrubého domácího produktu v letech 2015 až 2018, a to i navzdory signálům, že se stav řecké ekonomiky za poslední dva týdny zhoršil kvůli omezení kapitálových toků a zavřeným bankám.

Daňová reforma

Řecká vláda přijala s několika výjimkami návrhy věřitelů k dani z obratu a zdanění právnických osob. Vláda navrhuje odstranit úlevu u daně z obratu na ostrovech postupně do konce roku 2016, místo toho, že to provede okamžitě. Okamžité má toto opatření být jen u ostrovů s mnohem vyššími příjmy, což jsou populární turistické destinace. Usiluje také o udržení hotelů ve snížené 13procentní sazbě daně z přidané hodnoty, namísto standardních 23 procent.

Důchodová reforma

Vláda se shoduje s věřiteli na zrušení předčasných odchodů do důchodu a předpokládá úspory ve výši 0,25 až 0,5 procenta HDP v roce 2015 a jednoho procenta HDP v roce 2016. Opatření má být okamžité v souladu s dřívějšími požadavky věřitelů. 

MACHÁČEK: Nedělní chvíle řecké pravdy pro eurozónu

Navrhuje zavedení „nulového schodku“ ve fondech u doplňkových a paušálních penzí, což je opatření vypracované již v roce 2012, které by mělo platit od října místo toho, aby účinek byl okamžitý. I když souhlasí s tím, aby odstranila doplňkové příspěvky na nízké důchody do konce prosince 2019, chce začít snižovat tyto dávky až od března 2016, místo toho, aby to udělala hned.

Fiskální a strukturální opatření

Řecko chce postupně do konce roku 2017 zvýšit paušální platby daně z příjmů právnických osob na 100 procent, což má být součást kroků zamezujících daňovým únikům. Rovněž navrhuje odstranit zvýhodněný daňový režim pro zemědělce do konce roku 2017. Věřitelé chtěli, aby se tyto kroky zrealizovaly do konce roku 2016.

Vláda podle všeho ustupuje od svých vlastních dřívějších návrhů na škrty ve výdajích na obranu, když nabízí snížit výdaje o 100 milionů eur v roce 2015 a o 200 milionů eur v roce 2016. Přitom dříve navrhovala snížit vojenské výdaje o 200 milionů eur v roce 2016 a o 400 milionů eur v roce 2017. Věřitelé usilovali o okamžité snížení ročních vojenských výdajů o 400 milionů eur.

Snížení úspor chtějí Atény kompenzovat zvýšením luxusní daně na rekreačních plavidla o délce vyšší než pět metrů oproti původnímu limitu deseti metrů.

Reforma pracovního trhu

Vláda trvá na tom, že provede legislativní změny v oblasti vyjednávání kolektivních smluv letos na podzim. Věřitelé nechtějí žádné změny již schváleného rámce nynějšího pracovního zákona a požadují, aby případné změny byly nejprve projednány s třemi věřitelskými institucemi - Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou komisí.

Privatizace

To je oblast, u níž se zdá, že je vláda připravena plně přijmout požadavky věřitelů, aby pokračovala veškerá dohodnutá privatizace státního majetku, včetně převodu státních podílů v řecké telekomunikační společnosti Hellenic Telecommunications Organization (HTO) a prodeje regionálních letišť za podmínek již schválených konsorciem pod vedením německé společnosti Fraport, vítězem tendru vyhlášeného předchozí vládou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.