Lidovky.cz

Řecko má splatit dluhy, nebo jít z eurozóny ven, myslí si Kalousek

Evropa

  15:42
PRAHA - Řecko by podle místopředsedy TOP 09 a exministra financí Miroslava Kalouska mohlo zůstat v eurozóně, pokud bude dodržovat dohody a platit dluhy. Půjčovat Řecku za stávajících podmínek je i podle člena bankovní rady ČNB a někdejšího premiéra Jiřího Rusnoka nesmyslné.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Poslanecké sněmovny foto: ČTK

Rusnok i Kalousek to uvedli v neděli v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi v reakci na hledání postoje EU k řecké dluhové krizi.

Řecko jste nechali vykrvácet, je čas odpustit dluhy, píší ekonomové Merkelové

Rusnok se přiklonil k požadavku německého ministra financí Wolfganga Schaübleho, podle něhož by Atény měly přijmout tvrdší úsporná opatření nebo na pět let opustit eurozónu. „Zalévání řeckého problému dalšími půjčkami nic neřeší,“ uvedl Rusnok. Podle Kalouska by dočasný odchod byl cestou, jak část dluhů Řecka odepsat. Nemyslí si ale, že by pak návrat této předlužené země mezi státy platící eurem byl možný. Pokud by Řecko v eurozóně zůstalo, bylo by to dobré i s ohledem na migrační krizi, dodal.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v nedělním prohlášení uvedl, že problémem je to, zda je Řecko skutečně ochotno realizovat nové přísliby úsporných opatření, které před týdnem v referendu odmítlo. „Je důležité, aby dnešní jednání vyslala jasný signál o tom, zda je dohoda o setrvání Řecka v měnové unii možná,“ uvedl.

Česko nemá s řeckou krizí nic společného

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) v neděli na webu vyloučil, že by se Česko nějak podílelo na zahlazení řeckých dluhů. „My rozhodně se nebudeme podílet na žádné sanaci dluhů Řecka,“ prohlásil Babiš, který byl do nedělního diskusního pořadu České televize také pozván, ale dal přednost oslavě narozenin své dcery.

Rusnok odmítl, že by případné oslabení eura kvůli Řecku znamenalo posílení koruny. Podle něj by koruna spíše oslabovala spolu eurem kvůli provázanosti evropských ekonomik. Potvrdil také, že ČNB chce až do poloviny příštího roku udržet kurz nad hranicí 27 korun k euru. Podle Kalouska by měla být vláda připravena na to, že případné zpomalení eurozóny by mohlo zpomalit i českou ekonomiku.

Rusnok si nemyslí, že by problémy Řecka ohrozily celou EU. „Bylo by poněkud zvláštní, aby kvůli jedné, se vší úctou relativně velmi malé okrajové zemi Evropské unie došlo k nějakému jejímu totálnímu rozkladu,“ poznamenal.

Další změna. Summit EU k Řecku nebude, sejde se jen eurozóna

Nedělní večerní summit Evropské unie k Řecku byl zrušen, uskuteční se jen vrcholná schůzka eurozóny. Na twitteru o tom informoval státní tajemník pro evropské záležitosti při úřadu české vlády Tomáš Prouza. Informace se vzápětí objevila i na twitterovém účtu šéfa unijních summitů Donalda Tuska, který potvrdil, že rokování eurozóny začne v 16:00 SELČ.

Podle analytika společnosti Roklen Lukáše Kovandy dohoda s Řeckem o pomoci ze strany zemí eurozóny asi nakonec uzavřena bude, ale pravděpodobně až v dalších dnech a nikoliv v neděli. Poukázal přitom na silné výroky některých věřitelů, zejména Německa. „Je to záležitost nedostatku důvěry zejména ze strany Německa ale například i Nizozemska, zda jsou Řekové schopni navrhovaná opatření implementovat,“ uvedl. Po dlouhých pěti měsících vyjednávání bude podle něho ale řešení pro Řeky poměrně nešťastné, protože nedosáhnou deklarovaných cílů. Připomněl také, že nedávné referendum bylo zbytečné, protože jakkoliv řecký lid hlasoval proti reformám, parlament nakonec schválil návrh, který se původnímu řešení pomocí reformních kroků velmi blíží.

Summit eurozóny naváže na jednání ministrů financí zemí sdílejících euro, kteří se v sobotu nedokázali shodnout na přístupu k řecké dluhové krizi a v neděli v debatě pokračují.

Eurozóna se snaží zaujmout postoj k řeckým návrhům úsporných reforem, kterými Atény tento týden doprovodily svoji žádost o novou finanční pomoc. V eurozóně zjevně zatím není shoda, zda vyjednávání s předluženým Řeckem na toto téma vůbec zahájit. Řada států prý pochybuje o věrohodnosti řeckých slibů; za představitele tvrdého postoje vůči Řekům jsou považovány Německo a Finsko, naopak snahu vyjít jim vstříc mají jižní státy unie.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.