Lidovky.cz

Chovanec získá mocný úřad pro informatiku. Hráče v oboru to znervózňuje

Ekonomika

  13:40
PRAHA - Milan Chovanec (ČSSD) ani zdaleka není prvním ministrem vnitra, který snil o založení státního podniku, pod nějž spadne dohled nad rozvojem internetových sítí a veřejných IT služeb. Je ale prvním ministrem, kterému se přání splní.

Ministr vnitra Milan Chovanec. foto:  František Vlček, MAFRA

S prvním dnem příštího roku se zrodí nový státní podnik NAKIT neboli Národní agentura pro komunikační a informační technologie.

Ve srovnání s původním záměrem, kdy vnitro chtělo pod podnik stáhnout 14 miliard eur z dotací určených pro volný trh, je to na první pohled skromný výsledek. Jenže se zrodí mocný úřad, který vzbuzuje mezi sektorovými hráči nervozitu.

Kvůli tomu, že hrozí obcházení veřejných zakázek, a také proto, jak si v České republice státní podniky zpravidla vedou.

Vnitro to vidí jinak. „Chceme ministerstvu vnitra vrátit roli, kterou mělo ministerstvo informatiky. Nebude rozhodovat, co kdo udělá a co ne, ale ohlídá, že nové projekty budou komunikovat se základními registry,“ popisuje Jaroslav Strouhal, náměstek ministra vnitra pro informační a komunikační technologie.

„Chceme pohlídat, že se využijí už existující platformy a data, služby se budou sdílet,“ dodává náměstek Strouhal. Teď neexistuje jedno místo, kam by se sbíhaly informace o tom, jakou komunikační infrastrukturu má vlastně stát k dispozici.

Po krátké epizodě s ministerstvem informatiky zůstaly jeho úkoly rozprostřeny mezi ministerstvo vnitra a průmyslu. Vnitro se má starat o neveřejné sítě, to znamená o ty, které patří výlučně státu – IT veřejné správy, e-government, sítě pro hasiče, policii nebo záchranku. Pod ministerstvem průmyslu je pak všechno, co se týká IT a byznysu.

Celé léto a podzim mezi oběma resorty běžel spor, protože vnitro chtělo spolknout i tu část agendy, která patří průmyslu. A s ní i 14 miliard korun (později šest) z Bruselu, které má Česká republika pro operátory, aby postavili vysokorychlostní sítě i v těch oblastech, kde dosud výkonné připojení chybí. Proti takovému záměru se postavila Evropská komise a NAKIT je pozůstatkem původního ambiciózního plánu.

Přesto na tom ministerstvo vnitra vyhrálo. Dotace mu sice utekly, ale zůstal pod ním takzvaný registr pasivní infrastruktury. Pod odtažitým názvem se schovává užitečná věc. Půjde o databázi, do které se zanesou všechny existující sítě, nejenom ty telekomunikační, postupně tam přijdou i ty energetické. Stavebníci budou mít povinnost do systému hlásit, k čemu se chystají.

Pokud bude chtít operátor někam táhnout optická vlákna, podívá se, jestli zrovna někdo v dané lokalitě „nekope do země“ nebo brzy nebude. Když ano, má podle vznikajícího zákonu právo, aby se nasunul se svými kabely do trubek například plynařské společnosti.

Konec nekonečných výkopů

Tohle bude v praxi znamenat velké úspory, protože nebude potřeba pořád znovu rozkopávat chodníky v obcích, kopne se jednou a o to menší budou náklady investice. S registrem pasivní infrastruktury přichází na ministerstvo vnitra i moc – někdo totiž musí rozsoudit spory, které vzniknou, pokud z nějakého důvodu nebude chtít třeba majitel plynovodu operátora ke svým trubkám pustit. A tím soudcem bude ministerstvo vnitra, čímž získá moc i nad veřejnými sítěmi a operátory.

Firmám, které podnikají na komunikačním trhu, ale daleko víc vadí, že nový státní podnik začne ukusovat to, co doposud měl k dispozici volný obchod. „Může poskytovat připojení obecním úřadům, lázním, školám, do hasičáren. Všechno, co je státní nebo polostátní, si mohou stáhnout pod sebe a vyzobnout to ven z trhu. A operátoři ostrouhají,“ vysvětluje prezident ICT Unie Svatoslav Novák.

Státní podnik to bude mít o to snazší, že na rozdíl od soukromých dodavatelů nebude muset zakázky soutěžit, může je dostat přímo. „Bude to čtvrtý operátor, ne že ne. Deklarovaným cílem je poskytovat služby. Cokoli k nim půjde od veřejné správy, může jít napřímo. Budou připojovat města a školky,“ řekl LN zdroj blízký ministerstvu vnitra a novému podniku.

Obava svázaná s takovým rozdělováním napřímo je, že na tom stát prodělá, protože cena služby neprojde v rámci zakázky testem trhu a nesníží se. Náměstek Strouhal nezastírá, že je ambicí ministerstva, aby data policistů nebo hasičů běhala po bezpečné státní síti. Nebo aby stát připojil k síti školu či školku, pokud ji trh dosud ignoroval.

„ICT Unie nemůže diktovat, komu stát smí poskytnout službu. Není možné nechat na trhu citlivá data složek integrovaného záchranného systému, když vidím, že si policejní služebny vyměňují informace přes nechráněnou wi-fi,“ argumentuje Strouhal.

Specifické Česko

Česká republika je v tomto ohledu ve specifickém postavení. Velcí operátoři léta neinvestovali do rozvoje sítí, sázeli na mobilní technologie, kde je rychlejší návratnost, nebo posílali zisky svým zahraničním matkám.

Svou roli hraje i složitá stavební legislativa a v některých lokalitách velmi vysoké ceny za zřízení věcného břemene. Proto je v Česku nebývalé množství volných připojení přes wi-fi, pokrytí bezdrátovou technologií v takové míře není v Evropě běžné. Problém wi-fi je, že není tak bezpečná ani rychlá.

Na rozjezd bude podnik potřebovat asi deset milionů korun, které půjdou z rozpočtové kapitoly ministerstva. Agentura sama bude mít třicet zaměstnanců a přejde pod ni také odštěpný závod ICT České pošty – to znamená dalších zhruba 300 lidí. Kdo agenturu povede, zatím není jasné. Skloňují se dvě jména – dosavadní ředitel odštěpného závodu Jan Přerovský a Chovancův poradce na IT a ICT Alan Ilczyszyn.

Ministerstvo je ohledně ekonomické budoucnosti podniku optimistické, i když hospodářské výsledky odštěpného závodu nebo České pošty k tomu mnoho důvodů nezavdávají. „Jsme přesvědčeni o životaschopnosti Národní agentury. Investice by se měla vrátit na úsporách za rozvoj,“ dodává ministerský náměstek a odmítá, že by státní podnik měl být zakrytým penězovodem, ze kterého budou mít radost hlavně dobře zaplacení manažeři.

Obavu ze zátěže na rozpočet mělo v rámci připomínek i třeba ministerstvo financí. „Dosavadní ekonomické výsledky odštěpného závodu nevzbuzují důvěru, že nová organizace vzniknuvší sloučením s odštěpným závodem bude schopna dosahovat takových ekonomických výsledků, aby nemusela být dotována ze státního rozpočtu nebo jinými způsoby,“ napsali Babišovi úředníci.

Pohled na další státní podniky důvody k nervozitě poskytuje. Ukazuje se, že v praxi se děje oboje – obcházejí se otevřená výběrová řízení a stát doplácí na provoz. Letos v červnu třeba ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) pověřil přípravou mýtného tendru nově založený státní podnik Cendis. Jenomže s mýtem Cendis nepohnul ani o píď, zato mu muselo ministerstvo půjčit dva miliony na platy manažerů, protože sám si výdělek zajistit nedokázal.

Podobný příběh se odehrál na ministerstvu financí, kde kvůli elektronické evidenci tržeb vznikl státní podnik odštěpením ze Státní tiskárny cenin. Ministerstvo mu hodlá zakázku na EET svěřit z ruky, bez soutěže, a hájí se přitom bezpečností. Ale dosavadní praxe ani zákony mu nedávají za pravdu, protože by úplně stačilo, aby se do podmínek otevřeného tendru napsalo, že hlásit se mohou jen dodavatelé s patřičnou bezpečnostní prověrkou.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.