Lidovky.cz

Firmy jsou proti proplácení prvních dnů nemocenské. Sick days jim nevadí

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Českým firmám se příliš nezamlouvá možnost, že by se první tři dny nemoci opět proplácely. Zato však jejich manažeři většinou souhlasí s volnem na kratší absence, takzvanými sick days.

Nemoc (ilustrační foto). foto: Shutterstock

Jestli teď o nějaké téma jeví enormní zájem čeští zaměstnavatelé, pak je to možnost, že by vláda zrušila první tři dny nemocenské coby neplacené volno. Dokazuje to i čerstvý průzkum Hospodářské komory, který mají LN exkluzivně k dispozici – do ankety se zapojilo 1034 firem sdružených v komoře, běžný zájem o dotazníky bývá o desetinné místo menší.

Průzkum ukázal, že podnikatelé se zuby nehty brání tomu, aby se první tři dny nemoci začaly zase proplácet. Pokud vláda nechá tenhle nápad padnout, kývnou zaměstnavatelé na uzákonění několika dnů plně hrazeného volna, během kterého pracovník vyleží lehčí nemoci.

I tátové dostanou dovolenou. Účet státu za tento týden: 800 milionů korun

„Zrušení karenční lhůty jednoznačně odmítáme, protože by to výrazně zvýšilo náklady zaměstnavatelů. Tím spíše, že zkušenosti z let 2008 a 2009 ukazují, že zavedení neplacených prvních tří dní pracovní neschopnosti vedlo k výraznému poklesu počtu neschopenek zaměstnanců,“ okomentoval výsledky prezident komory Vladimír Dlouhý.

Statistiky ukazují, že nemocnost klesla skoro o polovinu. Součástí tohoto čísla je ale také fakt, že mnoho lidí nachlazení ignoruje a chodí do práce i s bacilem. Protože si jednoduše nemohou dovolit výpadek v příjmech.

Aby se přestali bát marodit

Proto si vláda, jíž předsedá sociálnědemokratický premiér, vytkla do priorit pro své zbývající dva roky právě řešení situace kolem nemocenské.

Přímo v dokumentu, který po víkendové bilanci u prezidenta představil ministerský předseda Bohuslav Sobotka, stojí, že to bude „buď zavedením několika dnů na nemoc, nebo zavedením úhrady v prvních třech dnech nemoci“. A byznysu jde právě o to, aby se nenaplnila druhá ze zmíněných možností.

Teploměr - ilustrační foto.

Výsledky průzkumu ukázaly, že skoro čtvrtina respondentů už takzvané sick days neboli indispoziční volno nabízí. A že čím je firma menší, tím ochotnější k tomu zaměstnavatelé jsou.

Téma sociálně spravedlivějšího řešení nemocenské budou v nejbližších dnech řešit koaliční strany mezi sebou a také se zaměstnavateli – důvody ke spěchu jsou už proto, že parlament vykazuje zjevný zájem na tom, aby se Češi přestali bát marodit. Jeden návrh, který ruší karenční dobu, mají ve sněmovně komunisté a druhý vytvořil senátor ČSSD Zdeněk Škromach.

Protože tohle nechtějí firmy dopustit kvůli růstu nákladů a protože koalice se zavázala, že do nemocenské nesáhne bez dohody se sociálními partnery, dávají teď zaměstnavatelé výrazně na srozuměnou, že indispoziční volno je cesta, na které se lze dohodnout. Výměnou za to, že nápad na rušení karenční doby definitivně zmizí.

Firmy ale budou muset překonat programové ukotvení nejsilnější vládní strany a také dobrou pozici odborů, které se zástupci zaměstnanců u oranžových politiků těší.

„ČSSD preferuje obnovení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, ale budeme hledat řešení, které bude průchodné v koalici a v parlamentu. Sick days jsou jednou z možných alternativ,“ řekl LN premiér Sobotka.

Tři, nebo pět dní?

Tématu už se před časem chopil předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák, který zjistil zhruba totéž, co Hospodářské komoře vyšlo v anketě – zatímco na zrušení karenční doby zaměstnavatelé nikdy nepřistoupí, několik dnů placeného volna na vyležení je průchozí.

Firmy chtějí s vládními politiky probrat hlavně to, aby se indispoziční volno v praxi nezneužívalo. „Například by nemělo být možné, aby se sick days převáděly do dalšího období, aby bylo možné je spojovat s pracovním volnem ve státních svátcích a podobně,“ doplňuje Dlouhý.

Druhým bodem pro debatu bude i konkrétní počet dnů volna na uzdravení. Sklenák hovoří o pěti, tolik jich dává státní správa svým zaměstnancům. Z průzkumu Hospodářské komory vyplývá, že v byznysu je tento benefit nejčastější v délce tří dnů, ale pětidenní rezervoár na vypocení představuje druhou nejčastější variantu. Z těch, kdo sick days svým lidem nabízejí, poskytuje tři dny 35 procent respondentů, pět dnů 21 procent.

Náhrada? Spíš trest

Indispoziční volno by samo o sobě vlastně nebylo pro byznys zajímavým tématem, tím se stalo až kvůli tomu, že jde o nástroj, kterým lze odvrátit zrušení tří dnů neplacené nemocenské. Argumentem je, že se nedá odhadnout, jak moc by se tohle firmám prodražilo – nejde říct, kolik zaměstnanců by bylo nemocných a jak často.

V tom mají sick days výhodu – bude jasné, že na každého zaměstnance ročně připadá právě tolik dnů, kolik bude případně schváleno. Cokoli bude chtít odstonat navíc, bude už muset učinit s neschopenkou, a tedy první tři dny neplaceně.

Dobrá zpráva pro chronické pacienty. Stát přidá pojišťovnám na jejich léčbu

Vedle prvních dnů ochoření budou chtít odbory řešit také otázku příjmů v případech dlouhodobé nemoci. Náhrady dneska dělají 60 procent výdělku, což je pro rodiny s napjatým měsíčním rozpočtem dramatický rozdíl.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula LN již dříve řekl, že takhle malá částka je spíš než náhradou nezaslouženým trestem nemocným lidem za to, že ochořeli.

Kombinované řešení preferují i zaměstnavatelé. „Zvýšení náhrad při dlouhodobější nemoci, první dny choroby formou sick days a sleva na pojistném pro zaměstnavatele, aby na tom nebyli škodní a změna přinesla pozitivní společenský efekt,“ shrnula Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.