Lidovky.cz

Byznys krále Karla. Proč české země vzkvétaly i ve zničené Evropě?

Ekonomika

  15:00
PRAHA - Čtrnácté století je v Evropě obdobím chaosu, morových ran, bídy, hladu, válek a utrpení. V české historické paměti je ale zapsáno něco jiného. Léta vlády krále Karla IV. patří k těm nejjasnějším epizodám v historii našich zemí. Jak se to stalo, že v temné hodině evropské historie zažívají české země takový rozkvět? A jaký podíl na tom vlastně má otec vlasti?

Karel IV. foto: wikipedia. org

FRANCOUZSKÝ DVORNÍ BÁSNÍK Eustache Deschamps neměl pro Čechy konce 14. století příliš přívětivá slova.

Ve třetí strofě básně, v níž vzpomíná na svou návštěvu Čech roku 1397, popisuje, že tam jídá dvacet osob z jednoho talíře, musí se tam pít hořké a trpké pivo, spí se špatně na prachsprosté slámě a ve velké špíně. Jak píše historik Martin Nejedlý, který básně tohoto francouzského literáta přeložil, Deschampsovi na Čechách vadilo nejen, že jsou doménou zimy a mrazu, ale také bezpráví a zločinnosti, takže se v nich „nikdo neodváží bez doprovodu“.

Deschamps mluvil z vlastní zkušenosti, neboť ho ve slepé uličce poblíž pražského rynku okradli. Nestačilo, že se známý básník a gurmán musel v Čechách spokojit s tvrdým uzeným vepřovým, nechutnými rybami a odpornými omáčkami, shnilým bílým zelím, pórkem a příliš sladkou hořčicí, která mu „zničila střeva“.

K tomu ho ještě pokousal pes a v jedné vsi u Žebráku sklouzl přímo do močůvky. Není divu, že po svém návratu do sladké Francie píše zoufalou supliku: „Vyšlete si mne kamkoliv, jen už nikdy do Čech ani na Moravu!“

Ta slova by zajisté podepsala i řada obyvatel českých zemí té doby. Střed Evropy mohl už jen s nostalgií vzpomínat na zlatá léta vlády Karla IV. Čechy najednou zažívaly to, co západ a jih Evropy takřka celé pomalu odcházející století. Čtrnáctý věk je v historii Evropy obdobím úpadku, bídy, katastrof, válek a všudypřítomné smrti. Pro lidstvo tehdy začaly neobyčejně zlé časy. V kolektivní české historické paměti je ale zapsáno něco úplně jiného. S výjimkou chaosu prvních a několika posledních let je pro nás 14. století symbolem jednoho z nejjasnějších období v historii našeho národa. Je érou panování „největšího Čecha“ Karla IV., který slovy kronikáře Jana Marignoly: „... neustal zvelebovat České království nejen hradbami, městy a hrady slavně zbudovanými, ale také statečnými muži, dobrými mravy, vědami a proslulými ctnostmi“.

Jak je ale možné, že v době, kdy středověká Evropa prožívá svou temnou hodinu, České království vzkvétá? V čem tkvěl Karlův úspěch a do jaké míry to vlastně vůbec byl jeho úspěch?

Stříbrné Čechy

Historici se dnes shodují, že kořeny hospodářského rozkvětu českých zemí za vlády Karla IV. tkvěly do značné míry již v době vlády posledních Přemyslovců. Plody ze stromů, které byly zasazeny desítky let před jeho narozením, sbíral Karel IV.

nejen obrazně, ale i doslova. Agrární revoluce 13. století položila základy velkého hospodářského rozvoje českých zemí. Začalo se používat dokonalejší zemědělské nářadí, lidé obsazovali doposud řídce osídlená nebo zcela neobydlená území, rozšiřovala se plocha obdělávaných polností. Právě ve 13. století vzniká stabilní vesnické osídlení a jsou zakládána první města. Najednou je nejen dostatek obilí, které se z království dokonce začíná vyvážet, ale i zemědělských zvířat, jejichž chov prošel některými zlepšeními.

‚Karel IV. by sem uprchlíky nepustil.‘ V Praze proti migrantům protestovaly stovky lidí

Jestliže do té doby odváděli poddaní poplatky převážně v naturáliích, do poloviny 14. století se přechází na placení renty v penězích. To samotné je pro ekonomiku velký pokrok – jednak dokáže vrchnost rázem nahromadit značné peněžní prostředky, jednak se zvyšuje koupěschopnost poddaných.

Rychle se díky tomu rozvíjí místní trh, z čehož opět profituje vrchnost, která má rázem na nákup luxusního zboží ze zahraničí. A tak se rozvíjí i obchod dálkový.

Karel IV.

Hospodářství státu i jeho zahraničněpolitickému vzestupu zároveň od druhé poloviny 13. století výrazně pomáhala těžba drahých kovů, především dobývání stříbra na Jihlavsku a Kutnohorsku. Proslulá kutnohorská ložiska, objevená na sklonku vlády Přemysla Otakara II. (zemřel roku 1278), dokonce podle odhadů historika Josefa Janáčka tvořila na přelomu 13. a 14. století až polovinu evropské produkce tohoto kovu. Díky ražbě pražského groše měl také český stát již od doby Václava II., konkrétně od roku 1300, pevnou měnu uznávanou v celé střední Evropě.

V Norimberku začal sjezd sudetských Němců. Karel IV. nás spojuje, vzkázali do Čech

Podle propočtů historika Petera Spufforda patřily pražské groše dokonce mezi pětici nejhodnotnějších stříbrných ražeb pozdního středověku a raného novověku – vedle anglického šilinku, aragonského suelda, hanzovního šilinku a benátského solidu.

To vše vytvořilo Karlovi IV. na počátku jeho panování skvělou startovní pozici. Nic z toho by mu ale nepomohlo, kdyby neměl jak on, tak celé České království v polovině 14. století velkou porci štěstí.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.