Opoziční ODS a TOP 09 neuspěly s návrhem na vyškrtnutí otcovské dovolené. Pravice na rozdíl od vlády tvrdí, že rodinné vazby ani rovnost mužů a žen nezlepší.
Muži by mohli podle novely, kterou teď dostanou k posouzení senátoři, nastoupit na týdenní volno do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Otcovská by měla podle vlády posílit vztah mezi rodiči a potomkem a motivovat muže, aby se do péče víc zapojili.
OTCOVSKÁ V EU
|
„Žádný racionální důvod k tomu není,“ uvedl k zavedení otcovské předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Novinka dopadne podle něho zejména na malé zaměstnavatele i na státní rozpočet. Pozměňovací návrh na vyškrtnutí otcovské z novely podpořilo i 27 ze 32 přítomných poslanců vládního hnutí ANO.
„Zavedení nové dávky není úplně naším cílem,“ uvedla Radka Maxová (ANO). Otcové mohou podle ní využívat jiné nástroje, jmenovala flexibilní pracovní dobu, práci z domova a ošetřovné, tedy takzvaný paragraf.
Pro pozměňovací návrh ODS a TOP 09 zvedlo ruku 56 ze 148 přítomných poslanců, a schválen tedy nebyl. Pro předlohu jako celek pak hlasovalo 103 ze 146 hlasujících členů dolní komory.
Nárok na otcovskou by měli podle novely muži, kteří jsou v matrice uvedeni jako otcové nebo které jako náhradní rodiče určil soud. Volno by měli dostat i tehdy, pokud je žena s potomkem v nemocnici.
Rozpočtový rekord Česka. Ale není všechno zlato, co se třpytí, varují experti |
V Česku se ročně rodí kolem 100 tisíc dětí. Otcovská by ročně vyšla na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních.
Vládní novela původně předpokládala výplatu stoprocentní nemocenské pro dobrovolné hasiče, pokud onemocní kvůli nasazení. Dostávali by tedy při nemoci nebo úrazu při zásahu a také v karanténě z nemocenské celý svůj vyměřovací základ, tedy jako profesionální hasiči. Dolní komora výhodu vztáhla pozměňovacím návrhem Jany Pastuchové (ANO) na všechny dobrovolné záchranáře.
Na sirotčí důchod dosáhne podle předlohy víc dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že se tak „zmírní tlak“ na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody, či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně.
