Lidovky.cz

Koruna je volná. Hrdý národ má mít silnou měnu, raduje se Zeman

Ekonomika

  12:37aktualizováno  14:58
PRAHA - Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ukončila režim devizových intervencí, které uměle oslabovaly korunu. Analytici i ČNB očekávají po ukončení intervencí rozkolísání kurzu koruny. Zákazníky podle nich v obchodech nečeká okamžité zlevnění. Další umělé zásahy do kurzu české měny nyní ČNB neplánuje.

Prezident Miloš Zeman se v Čáslavi setkal s občany. foto: ČTK

Očekávaný krok ocenil prezident Miloš Zeman. „Hrdý národ má mít silnou měnu, abychom se, když vyjedeme do zahraničí, nemuseli stydět za to, že naše znehodnocená měna nám znemožňuje užít pořádně zahraniční dovolenou,“ řekl na setkání s občany středočeské Čáslavi.

Šéf ČNB Jiří Rusnok tvrdí, že více než tři roky trvající zásah do ekonomiky splnil svůj účel. „Je to jako s pacientem, který se probouzí po narkóze. Zatím to s ním vypadá dobře,“ prohlásil šéf centrálních bankéřů.

Devizové intervence ČNB zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence v řádech stovek miliard korun pokračovaly podle odhadů analytiků i v únoru a březnu.

Zhruba hodinu po oznámení konce devizových intervencí se koruna pohybovala výrazně pod hranicí 27 korun za euro. Nejvýrazněji byl kurz rozkolísaný v prvních pěti minutách. Do jedné hodiny odpoledne bylo maximem 26,84 Kč/EUR, minimem naopak téměř 27,13 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů Patria Online.

Pozor na výběr peněz a placení v cizině. Na posílení koruny můžete prodělat

Rozhodnutím rady České národní banky skončila několik let trvající jistota, že koruna neposílí pod 27 korun za euro. Čtvrtečním dnem počínaje tato záruka přestala platit.

Jedna věc je jistá. S korunou to bude v nejbližších dnech a týdnech nahoru dolů. „Nelze vyloučit, že pohyby koruny oběma směry mohou trvat i týdny,“ připouští Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Nicméně dlouhodobě se spíše čeká, že tuzemská měna bude posilovat.

„Kurz koruny bez závazků a intervencí ČNB by se dnes pohyboval kolem 25 za euro a možná by začínal i čtyřiadvacítkou. Po ukončení závazku bude koruna tendovat zpět k této rovnovážné hodnotě. Ale platí, že to bude velmi pomalý proces s možnými výkyvy na obě strany,“ říká například bývalý viceguvernér a ex-šéf České spořitelny, Pavel Kysilka.

Otázkou je, jaký dopad bude mít čtvrteční rozhodnutí na budoucí ceny nemovitostí, benzínu, či zájezdů, či potravin. Zatím to vypadá, že nepříliš velký.

Řetězce nezlevní

I kdyby koruna posílila a zlevnil by tak dovoz například potravin, vůbec to nemusí znamenat úlevu pro rodinný rozpočet. „Bude hlavně záležet na maloobchodních řetězcích, zda si úpravou kurzu koruny k euru nevylepší jen vlastní marže,“ sdělil LN Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie.

Stejného názoru je i marketingová ředitelka Potravinářské komory Dana Večeřová. „O ušetřených deset procent si prodejci vylepší obchodní přirážku, takže spotřebitel to určitě nepozná.“

Možný pohyb koruny po exitu.

Ani na pumpách nebude levněji nehledě na to, kam se kurz koruny vydá. „Dovoz u nás tvoří zhruba jen 35 procent domácí spotřeby pohonných hmot, 65 procent dodávají zdejší rafinérie,“ uvedl Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která sdružuje největší petrolejářské firmy a distributory.

Z toho je tedy zřejmé, že samotné kurzové změny a tedy i případné změny cen dováženého benzinu a nafty těžko budou mít na celkovou cenovou situaci u pump v České republice nějaký vliv.

Čeští exportéři věští budoucnost měny. Euro bude stát 26 korun, odhadují

Minimální dopad na svůj byznys očekávají i zástupci realitního trhu. Ceny bytů ovlivňují jiné faktory, především jejich nedostatek. Situace na rezidenčním trhu se v důsledku konce devizových intervencí podstatně nezmění. Důvodem značného zájmu o nové bydlení je rostoucí ekonomika, optimistické očekávání, nízká nezaměstnanost a samozřejmě i stále ještě výhodné podmínky pro poskytování hypoték.

„Sazby hypoték by se měly podle nás stále držet v rozumných úrovních, což zajistí stabilizaci realitního trhu,“ konstatuje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

Cestovky už mají nakoupeno

Ani ten, kdo si myslí, že by se mohl v létě díky koruně podívat do zahraničí levněji, má nejspíše smůlu.

„Letní sezónu neovlivní uvolnění kurzu téměř nijak. Cestovní kanceláře mají naprostou většinu kapacit už dávno uhrazenou, nebo na ní mají zafixovaný kurz. Dopad může mít uvolnění kurzu na individuální zájezdy připravované na míru, popřípadě na některé last minute nabídky,“ říká Jan Papež místopředseda Asociace cestovních kanceláří.

JAK ŠEL ČAS S INTERVENCEMI

  • Bankovní rada ČNB rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, guvernérem banky byl tehdy Miroslav Singer. Předtím ČNB naposledy intervenovala v roce 2002.
  • Cílem banky bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR.
  • Důvodem kroku, který bankovní rada zvažovala již dříve, byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle svůj standardní nástroj, tedy úrokové sazby.
  • Banka zároveň pomohla exportně orientovaným firmám, které se staly pro zahraničí levnější, a tedy konkurenceschopnější.
  • Zásah ČNB vyvolal vlnu kritiky, a to jak od části ekonomů, tak od politiků. Prezident Miloš Zeman například v listopadu 2013 řekl, že intervence nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus označil zahájení intervencí za chybný a riskantní krok. Oslabení kurzu koruny v režii ČNB kritizovaly i odbory, které poukazovaly na zvýšení cen dováženého zboží.
  • Naopak premiér Bohuslav Sobotka se centrální banky zastal. "ČNB má plné právo, aby intervenovala, abychom dělali vlastní měnovou politiku," řekl v dubnu 2015. Banku podpořil už v listopadu 2013 Sobotkův předchůdce Jiří Rusnok, který se v roce 2014 stal členem bankovní rady a od loňského července je guvernérem ČNB.
  • Svého cíle, tedy udržení požadovaného kurzu koruny, dosahovala ČNB prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč/EUR nechávala ČNB kurz pohybovat podle nabídky a poptávky. Rekordní intervence připadly na letošní leden, kdy banka na devizovém trhu utratila asi 391 miliard korun za nákup eur. Šlo o nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí. Od té doby do konce ledna ČNB intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence pokračovaly i v únoru a březnu.
  • - Loni v dubnu tehdejší guvernér Singer pro Hospodářské noviny uvedl, že banka měla korunu oslabit dříve a razantněji než v listopadu 2013. "Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji," řekl. Ve svém blogu v červnu napsal, že intervence podpořily růst ekonomiky.
  • Singera ve vedení ČNB vystřídal loni v červenci Rusnok, který je dlouholetým spojencem Zemana. Své jmenování do čela bankovní instituce uhájil i přes rozporné názory obou představitelů na politiku kurzového závazku. "Jistě máme jiný názor na použití tohoto nástroje, ale vždy jsem říkal, že byl použit za specifických okolností a že jde o dočasný nástroj," řekl po nástupu do funkce Rusnok.
  • Asociace exportérů koncem března uvedla, že intervence přinesly exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 147 miliard korun.
  • Představitelé ČNB zpočátku hovořili o tom, že intervenční režim nechají nejméně do počátku roku 2015, později se ale termín několikrát posunul. Koncem letošního března Rusnok řekl, že konec režimu intervencí může nastat kdykoliv po konci takzvaného tvrdého závazku, tedy od dubna. Dnes rada intervence ukončila.
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.