„Jde o historicky nejlepší výsledek, za nímž stojí především příznivý vývoj daňových příjmů, tedy konkrétně, jak uvádí statistický úřad, především daní z příjmů a tzv. pojistného,“ podotkl analytik ČSOB Petr Dufek. Na vývoji rozpočtů se podle něj projevuje pozitivní vliv silného ekonomického růstu přinášejícího rekordní zaměstnanost a rychlejší růst mezd.
Meziroční nárůst přebytku salda hospodaření činil 46 miliard korun. Poprvé dosáhlo přebytku saldo hospodaření ústředních vládních institucí, a to 30,1 miliardy korun. Přebytek místních vládních institucí meziročně klesl o 7,2 miliardy na 42,4 miliardy korun. „O bezmála 3,2 miliardy na osm miliard korun vzrostl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven),“ uvedl ČSÚ.
Největší příjmy byly důchodové daně a sociální příspěvky
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly loni meziročně o 6,5 procenta. K růstu nejvíce přispěly příjmy ze sociálních příspěvků, důchodových daní a daní z výroby a dovozu. Naopak klesly příjmy v položkách prvotních důchodů, zejména u dividend a úroků, a kapitálových transferů.
Růst HDP v Česku překonal odhady. Loni vzrostl o 4,6 procenta |
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Nejvyššího meziročního růstu dosáhly výdaje na hrubou tvorbu kapitálu a náhrady zaměstnancům. Na výdajové straně byl podle ČSÚ naopak zaznamenán pokles u výdajových kapitálových transferů a prvotních důchodů, a to zejména v souvislosti s klesajícím objemem úroků z dluhu vládních institucí.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci loňského roku dosáhla 34,60 procenta HDP při meziročním poklesu o 2,17 procentního bodu. Podle analytika Cyrrusu Lukáše Kovandy se České republice daří veřejné finance konsolidovat. „V Evropské unii jsou momentálně jen tři země, které mají výrazně nižší dluh v poměru k HDP než ČR, a sice Estonsko, Lucembursko a Bulharsko,“ poznamenal. Česká republika nyní bez problémů splňuje všechna makroekonomická konvergenční kritéria pro přijetí eura, výše celkového dluhu v poměru k HDP je jedním z nich, dodal.
Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.
