Pokaždé, když se prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa obrátil na čínského spojence s prosbou o půjčku na ambiciózní projekt přístavu ve městě Hambantota, odpověděla Čína ano.
Velký brazilský výprodej. Země nabízí podíly v letištích, přístavech či dolech |
Čína půjčila Srí Lance i přesto, když studie proveditelnosti ukazovaly, že přístav není životaschopný a stavba bude neekonomická. Úředníci už od počátku zpochybňovali význam druhého velkého přístavu ve Srí Lance, když přístav v hlavním městě Kolombo prosperoval a měl prostor pro expanzi.
Navíc předtím odmítla financování stavby například Indie a dluh Srí Lanky pod vedením prezidenta Rajapaksy rostl. Už během výstavby se začaly naplňovat predikce, že se přístav ve městě Hambantota nevyplatí. V roce 2012 v přístavu zakotvilo pouze 34 lodí. Přitom jednu z nejrušnějších námořnických tras vedoucí přes Indický oceán využívají desítky tisíc lodí.
Čínské peníze mířící do Srí Lanky
|
Zadlužená Srí Lanka odevzdala přístav Číně
Mahinda Rajapaksa skončil s funkcí prezidenta Srí Lanky v roce 2015. Vláda ale musela splatit dluhy, které měl Rajapaksa na svědomí. Při několikaměsíčíním vyjednávání s Čínou vláda Srí Lanky nakonec pod tlakem předala přístav s rozlohou přes 6 tisíc hektarů Číňanům.
Čína se Srí Lankou vytvořila společnost, která řídí provoz přístavu a shromažďuje příjmy, přičemž 85 procent vlastní China Merchants Port a zbývajících 15 procent má pod kontrolou vláda Srí Lanky.
Převod přístavu dal Číně kontrolu nad územím, které se nachází nedaleko od konkureční Indie a obchodní a vojenské vodní cesty. Tento případ je podle NY Times jedním z příkladů čínského ambiciózního využívání půjček. Pomoci nich Číná získává vliv na celém světě.
Vyhlídky Srí Lanky nejsou růžové. Podle odhadů ministerstva financí Srí Lanka očekává tento rok příjmy ve výši 14,8 miliardy dolarů. Na splacení dluhů několika věřitelům na celém světě musí ale vynaložit 12,3 milardy dolarů.
„John Adams (bývalý americký velvyslanec v Británii - pozn. red.) kdysi řekl, že způsob, jakým lze podmanit zemi je buď mečem nebo dluhem. Čína si zvolila druhou možnost,“ sdělil pro NY Times analytik Brahma Chellaney, který často radí indické vládě a je spojen s Centrem pro politický výzkum v Novém Dillí.
Indie se bojí zejména toho, že by Čína poslala na přístav v Hambantotě svoji armádu. Obavy mají i přesto, že poslední nájemní smlouva zakazuje vojenskou činnost tam, kde to Srí Lanka nedovolí.
Čína je spojená s 35 přístavy po celém světě
Čína kromě přístavu v Hambantotě vlastní nebo alespoň pomáhala financovat 35 přístavů po celém světě. Postupně tak získává kontrolu nad důležitými body světové obchodní infrastruktury a snaží se vytvořit novodobou Hedvábnou stezku. Čínské státní společnosti, které se zabývají provozem přístavů, například Cosco nebo China Merchants Port Holdings čím dál častěji nakupují přístavy i v Evropě.
Přístav v Hambantotě není jediným velkým projektem podpořeným čínskou investicí v této oblasti Srí Lanky. Další stavbou je kriketový stadion, který má větší počet sedadel než má město obyvatel. Stejným zvláštním případem je mezinárodní letiště, které v červnu přišlo o jediný denní komerční let. Dálnici, která prochází okresem, využívají místo aut sloni a zemědělci.