„Doporučujeme přijmout variantu s osmi programy, která zajistí plynulý přechod mezi programovými obdobími, využití know-how, kapacit a zkušeností napříč obdobími. A tím i větší předvídatelnost pro příjemce,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Chce také zachovat poskytování evropských dotací i pro velké podniky. Evropská komise podle ní plánuje podporu velkých podniků vyškrtnout. V evropských ekonomikách podle ministryně panují velké rozdíly, když některé jsou postavené na malých a středních podnicích, jejichž podpora má zůstat. „Česká ekonomika však stojí hlavně na velkých podnicích a některé oblasti, které budou podporované z evropských fondů, bude možné realizovat jen díky nim. Navíc jsou to právě velké podniky, které mají větší motivaci zkoušet nové a inovativní postupy, jako je třeba vývoj samořiditelných aut a podobně,“ doplnila.
Míra spolufinancování Evropské unie na evropských dotacích se v příštím programovém období u většiny projektů sníží ze současných 85 procent na 55 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří, jako nyní.
Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti ve finančním období 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Při započtení inflace by měl český podíl na dotacích dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Ve stávajícím finančním období 2014 až 2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur. V případě nesplnění určitých podmínek však může na konci letošního roku o šest procent z této částky přijít.
